dnes je 18.10.2019
Input:

Pokuty a penále

17.2.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pokuty a penále

Ing. Lenka Vilhanová

Právní úprava
Právní úprava

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „NOZ”)

    • § 2048 – 2052

    • § 1802 – 1806

    • § 1970 – Úroky z prodlení

  • Nařízení vlády č.351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

    • § 18 – 19 – Penále

    • § 26 – Pokuty

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 20 – Penále

    • § 22 – Pokuty

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

    • Část čtvrtá – Následky porušení povinností při správě daní

      • § 247 – 249 – Pořádková pokuta

      • § 250 – Pokuta za opožděné tvrzení daně

      • § 251 – Penále

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 24 odst. 2 písm. zi) – Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů jsou daňově účinné jen, pokud byly zaplaceny

    • § 25 odst. 1 písm. f) – Penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi) nelze uznat jako daňový výdaj

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 019 – Náklady a výnosy


Popis operace:

Smluvní pokuta je utvrzovacím nástrojem. Pro sjednání smluvní pokuty zákon již nevyžaduje písemnou formu. Smluvní pokutu je možné sjednat např. ústně, telefonicky. Forma plnění smluvní pokuty může být různá – peněžní i nepeněžní. V rámci nepeněžní smluvní pokuty se může jednat např. o závazek něco darovat, poskytnout dohodnutou službu, dodat zboží navíc apod. Není podstatné, z jakého důvodu došlo k porušení povinnosti. Pokud si strany sjednají, lze vedle smluvní pokuty uplatnit i právo na náhradu škody. Smluvní pokutu je možné zajistit zástavním právem. Moderační právo soudu dle § 2051 NOZ se uplatní jen na návrh dlužníka. Soud může smluvní pokutu za určitých okolností snížit, nikoliv zrušit.

Smluvní pokutu není možné uplatnit u nájmu bytu.

Úrok z prodlení je sankcí za prodlení při úhradě peněžitého závazku. Výši úroku z prodlení si strany mohou sjednat. Pokud tak neučiní, použije se pro výpočet výše úroků z prodlení nařízení vlády. Pro rok 2014 stanoví výši úroků z prodlení a minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky vláda v nařízení č. 351/2013 Sb., podle kterého:

  • - výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby ČNB, platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů,
  • - minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky činí 1 200 Kč, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli.

Výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky je paušalizovaná náhrada. Věřitel má na tuto náhradu nárok, i když mu žádné náklady s uplatněním pohledávky nevzniknou. Pro uplatnění nároku není rozhodující délka prodlení, přísluší již za 1 den prodlení se splácením peněžitého závazku.

Výše úroků z prodlení je NOZ limitována. Pokud věřitel otálí s uplatněním svého práva, úroky mohou činit pouze tolik, kolik jistina. Další úroky náleží věřiteli, až své právo uplatní u soudu. Strany si mohou i sjednat úroky z úroků. Forma ujednání není předepsána, stačí sjednat úroky z úroků ústně.

Důsledkem nedodržení povinností nepeněžitého charakteru vůči státním institucím, finančním úřadům, zdravotním pojišťovnám, správám sociálního zabezpečení atd., bývá pokuta. Opožděné platby pojistného, daní a jiných povinných dávek jsou důvodem pro vyměření penále a úroků z prodlení. Výše uplatňovaných sankcí bývá upravena v samostatných právních normách, které povinnosti vůči příslušným institucím upravují (např. daňový řád, stavební zákon, zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění).

Pokuty jsou uplatňovány za neplnění oznamovací a vyměřovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně nebo správě sociálního zabezpečení, za opožděné podání daňového tvrzení (přiznání) apod.

Při nesplnění nebo porušení zákonných povinností může zdravotní pojišťovna vyměřit pokutu až ve výši 50 tis. Kč. Při opakovaném porušení povinností správa sociálního zabezpečení může uložit pokutu až do výše 100 tis. Kč.

Za opožděné podání daňového přiznání (delší než 5 pracovních dnů) může být daňovému subjektu vyměřena pokuta minimálně 500 Kč, maximálně 300 000 Kč.

Penále za pozdní úhrady ve zdravotním a sociálním pojištění je vyměřeno od prvního dne, který následuje bezprostředně po splatnosti pojistného. Posledním dnem penalizace je den skutečné úhrady pojistného. Sazba penále činí 0,05 % za každý den prodlení.

Správce daně vyměří penále, pokud poplatník přiznal nižší daň než měl a finanční úřad tento rozdíl doměří. Penále činí 20 % z doměřené daně. (V případě, že poplatník podá