dnes je 9.12.2019
Input:

Pokuty, penále, smluvní sankce

1.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pokuty, penále, smluvní sankce

Ing. Vlasta Martišková

Právní úprava
Právní úprava

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (NOZ)

    • § 513 – Příslušenství pohledávky

    • § 1802 – 1806 – Úroky

    • § 1970 – Úroky z prodlení

    • § 2048 – 2052 – Smluvní pokuta

  • Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

    • § 18 – 19 – Penále

    • § 26 – Pokuty

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 20 – Penále

    • § 22 – Pokuty

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zejména Část čtvrtá – Následky porušení povinností při správě daní

    • § 72 – Přihláška k registraci

    • § 246 – Porušení mlčenlivosti

    • § 247 – 249 – Pokuty

    • § 250 – Pokuta za opožděné tvrzení daně

    • § 251 – Penále

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 24 odst. 2 písm. zi) – Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů jsou daňově účinné jen, pokud byly zaplaceny

    • § 25 odst. 1 písm. f) – Penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi) nelze uznat jako daňový výdaj

    • § 38da – Oznámení o příjmech plynoucí do zahraničí

    • 38w – Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu

  • Pokyn GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

    • § 101h – Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením

    • § 101i – Lhůta pro zánik povinnosti související s kontrolním hlášením

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 019 – Náklady a výnosy

Popis operace:

Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, které ovlivňují základ daně, za předpokladu, že se jedná o daňově účinné náklady. Proto je potřeba dodržovat pravidlo, že daňovou účinnost mají pouze smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů jen v případě, že byly zaplaceny. Částky, které nebyly zaplaceny do konce roku, vyloučíme jako nedaňové náklady. Pokud budou zaplaceny v jiném zdaňovacím období než v roce, ve kterém byly vyloučeny ze základu daně, bude tento základ daně o tuto částku snížen.

Promlčecí doba pro všechny závazky je tři roky. Majetkové právo se promlčí uplynutím deseti let, pokud zákon nestanoví jinou lhůtu. Strany si mohou dohodnout kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy mohlo být uplatněno poprvé, nejméně však v délce jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.

Smluvní pokuty

Mezi smluvními stranami lze dojednat smluvní sankce v případě porušení dohodnutých podmínek, které je potřeba vyřešit v účetnictví a daních. Smluvní pokuty jsou upraveny v § 2048 až 2052 NOZ. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Smluvní pokuta je způsob utvrzení dluhu, posiluje postavení věřitele jiným způsobem – utvrzuje dluh. Jedná se o institut zajištění závazku.

Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh. Je-li ujednána smluvní pokuta, věřitel nemá právo na náhradu škody, která případně vznikla z porušení povinností, ke kterým se smluvní pokuta vztahuje. V rámci nepeněžní smluvní pokuty se může jednat např. o závazek něco darovat, poskytnout dohodnutou službu, dodat zboží navíc apod. Není podstatné, z jakého důvodu došlo k porušení povinnosti. Pokud si strany sjednají, lze vedle smluvní pokuty uplatnit i právo na náhradu škody. Smluvní pokutu je možné zajistit zástavním právem. Soud může smluvní pokutu za určitých okolností snížit, nikoliv zrušit.

Úrok z prodlení podle občanského zákoníku

Je upraven v § 1970 a násl. NOZ. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Nejedná se však o případy, kdy dlužník není za prodlení odpovědný.

Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Výpočet výše úroků z prodlení a minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky nalezneme v Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého:

  • výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby ČNB, platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů,

  • minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky činí 1 200 Kč – tuto částku nemusí věřitelé prokazovat, zda tyto náklady skutečně vynaložili, částku nad 1 200 Kč však musí prokázat.

Pokud došlo k prodlení před 1. 1. 2014, tak se výše úroku z prodlení řídí nařízením vlády ve znění účinném před 1. 1. 2014 (Nařízení vlády č. 142/1994 Sb.)

Výše zákonných úroků z prodlení podle občanského zákoníku:

  • 9,75 % p.a., k prodlení došlo v 1. pololetí roku 2019

  • 9,00 % p.a., k prodlení došlo v 2. pololetí roku 2018

  • 8,50 % p.a., k prodlení došlo v 1. pololetí roku 2018

  • 8,05 % p.a., k prodlení došlo od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2017

Výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky je paušalizovaná náhrada. Věřitel má na tuto náhradu nárok, i když mu žádné náklady s uplatněním pohledávky nevzniknou. Pro uplatnění nároku není rozhodující délka prodlení, přísluší již za 1 den prodlení se splácením peněžitého závazku. Výše úroků z prodlení je limitována. Pokud věřitel otálí s uplatněním svého práva, úroky mohou činit pouze tolik, kolik činí jistina. Další úroky náleží věřiteli, až své právo uplatní u soudu. Strany si mohou i sjednat úroky z úroků. Forma ujednání není předepsána, stačí sjednat úroky z úroků i ústně.

Možnosti zajištění splnění závazku

U závdavku jde o formu potvrzení o tom, že došlo k uzavření smlouvy (jde o formu propadné zálohy) podle § 1808 a násl. NOZ. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. V případě, že jedna ze stran porušuje podmínky smlouvy, může strana, která jej poskytla, požadovat vydání dvojnásobku hodnoty závdavku. Jednou z funkcí z funkcí, které závdavek plní, je sankce pro stranu porušující pravidla smlouvy.

Kvitancí (§ 1949 až 1953 NOZ) se rozumí věřitelovo písemné potvrzení o splnění dluhu. Kvitance se vydá na žádost dlužníka. V souvislosti s vydáním kvitance se uplatní i zákonná domněnka o tom, že pokud je potvrzení o splnění dluhu kvitance vydáno na jistinu, byly plněny i úroky.

Odstupné – strany si mohou dojednat při zrušení smlouvy, že jedna z nich může zrušit závazek zaplacením odstupného (§ 1992 NOZ). Tuto možnost nemůže využít strana, která již plnila nebo plnění přijala, i když šlo pouze o částečné plnění.

Daňové sankce

Pokuta za nepodání daňového přiznání

Pokud daňové přiznání poplatník nepodá vůbec, a to ani dodatečně na výzvu správce daně, zaplatí v tomto případě pokutu nejméně 500 Kč, v případě daňové povinnosti, nadměrného odpočtu, či nuly.

Pokud ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani, ke které je poplatník registrovaný, tuto skutečnost sdělí správci daně ve lhůtě pro podání přiznání/vyúčtování.

Pokuta za opožděné podání daňového přiznání

Nepodá-li poplatník daňové přiznání do 5 pracovních dnů po termínu, tak první čtyři pracovní dny po splatnosti daně se sice netrestají úrokem z prodlení, avšak o daňovém subjektu platícím daň v tomto tolerančním období nelze tvrdit, že si řádně plně své daňové povinnosti.

Za opožděné podání daňového přiznání delší než pět pracovních dnů dostane poplatník pokutu za každý den prodlení 0,05 % vyměřené daně (nebo nadměrného odpočtu). Pokud měl polatník ztrátu, činí pokuta 0,01 % daňové ztráty.

Poplatník obdrží pokutu maximálně ve výši 5 % daně, nadměrného odpočtu nebo daňové ztráty. Maximální pokuta je 300 000 Kč. Pokutu správce daně nepředepíše, je-li nižší než 200 Kč. 

Daňové úroky z prodlení

Pokud není daň (příjmů fyzických osob, právnických osob, DPH, silniční daň, a další) uhrazena včas, tak je poplatník sankcionován úrokem z prodlení podle daňového řádu, který se uplatňuje od pátého pracovního dne následujícího po dni splatnosti daně.

Penále z doměřené daně

Penále je sankci trestněprávní povahy. Jde se o sankci s fixní sazbou jeho výše, která se na rozdíl od úroku z prodlení nemění v čase. Penále je nástroje daňové správy a má za účel motivovat poplatníka k plnění svých daňových povinností.
Uložení penále postihuje daňový subjekt pouze v případě, kdy je daňovému subjektu doměřena daň ze strany správce daně, což je typicky daňová kontrola. Naopak penále nevzniká na základě dodatečného daňového tvrzení či dodatečného vyúčtování, které daňový subjekt podal dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí.

Pokud na základě daňové kontroly vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále, tak konkrétní výši stanovuje daňový řád. Jedná se o penále z částky doměřené daně ve výši:

  • 20 %, je-li daň zvyšována,

  • 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

  • 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Povinnost uhradit penále nevzniká, pokud je daň doměřována podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování (§ 251 odst. 4 DŘ). Povinnosti uhradit penále se nemůže daňový subjekt zbavit tím, že podá dodatečné daňové přiznání, které je nepřípustné, a to z důvodu probíhající daňové kontroly.

Výše úroků z prodlení pro daňové účely:

  • 15,75 % p.a. za prodlení s placením daní do 1. pololetí roku 2019

  • 15,00 % p.a. za prodlení s placením daní do 2. pololetí roku 2018

  • 14,50 % p.a. za období 1. pololetí roku 2018

  • 14,05 % p.a. za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017

Promíjení příslušenství daně

Finanční správa v individuálních případech může prominout daňovým subjektům příslušenství daně, tj. penále, úroky z prodlení a úroky z posečkané částky daně podle Pokynu GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně. Vyhověno může být pouze tomu, kdo splní předem stanovená kritéria pro prominutí.

Žádost o prominutí příslušenství daně

  • Pokud se daňový subjekt rozhodne podat žádost o prominutí příslušenství daně, musí počítat se správním poplatkem ve výši 3 000 Kč, pokud žádá o prominutí částky vyšší než 3 000 Kč. V případě žádosti o prominutí částky do 3 000 Kč včetně, se správní poplatek nehradí.

  • Ke dni podání žádosti o prominutí příslušenství daně musí být uhrazena daň, k níž se příslušenství váže, den úhrady daně je prvním dnem, kdy lze úspěšně žádat o prominutí příslušenství daně.

  • Žádost o prominutí penále musí být podána včas, tj. nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Tato lhůta neběží po dobu řízení o povolení posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla a po dobu povoleného posečkání úhrady daně.

  • Daňový subjekt by měl svou žádost precizně odůvodnit a svá tvrzení doložit. V opačném případě nese daňový subjekt riziko možného negativního rozhodnutí ve věci.

Pořádková pokuta

Správce daně může poplatníkovi uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání, nebo kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje správu daní tím, že

  • navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,

  • neuposlechne pokynu úřední osoby, nebo

  • navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.

Pořádkovou pokutu do 500 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla