dnes je 28.3.2024

Input:

Účtová skupina 66 - Finanční výnosy

15.9.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 74 minut

8.3.3.5
Účtová skupina 66 – Finanční výnosy

Ing. Blanka Jindrová

V účtové skupině 66 – Finanční výnosy se zachycují veškeré výnosy, které souvisejí s finančními operacemi účetní jednotky.

Výše uvedenému členění a potřebě samostatného vykazování dalších výnosů odpovídají i následující výnosové účty zařazené v účtové skupině 66x:

66 – Finanční výnosy

661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

662 – Úroky

663 – Kurzové zisky

664 – Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů

665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku

667 – Výnosy z derivátových operací

668 – Ostatní finanční výnosy

669 – Mimořádné finanční výnosy

Účet 661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

Na účtu se zachycují výnosy z prodaných cenných papírů a podílů. O cenných papírech a podílech, jejich členění a oceňování podrobně pojednává text Účtová skupina 56 Finanční náklady a text Dlouhodobý finanční majetek.

Oceňování CP

Cenné papíry se oceňují při jejich emisi jmenovitou hodnotou, což je peněžní částka, která je na cenném papíru uvedena.

Cenné papíry a podíly se oceňují:

  • při pořízení v souladu s § 25 ZoÚ a § 48 PVZÚ pořizovací cenou (tj. cenou pořízení a přímými náklady, které s pořízením souvisely) a

  • ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, reálnou hodnotou v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) ZoÚ.

Jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu.

Reálnou hodnotou se k okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, oceňují cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou a deriváty.

Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Podíl, který představuje účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.

Účtování změn reálných hodnot CP

Změny reálných hodnot CP se podle § 51 PVZÚ účtují:

a) výsledkově – CP určené účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisku z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu – finanční náklad nebo výnos:

564 – Náklady z přecenění majetkových CP

664 – Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů

566 – Náklady z finančního majetku

666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku

b) rozvahově – ostatní CP oceňované reálnou hodnotou (realizovatelné CP), stejně tak i CP oceňované ekvivalencí (CP a podíly oceňované podílem na vlastním kapitálu):

414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

Prodej cenných papírů

Pro prodej cenných papírů a podílů se užívá nákladový účet 561 – Prodané cenné papíry a podíly a výnosový účet 661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů (kde se zachycuje prodejní cena), aby bylo možno zjistit výsledek uskutečněného obchodu. Důvodem nejsou jen potřeby vnitřního řízení účetní jednotky, ale také požadavky ZDP.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů se zde zachycují tzv. brutto způsobem.

Okamžikem pro zachycení výnosu z prodeje cenných papírů je převod: u listinného cenného papíru datum předání, u zaknihovaného je to registrace převodu v Centrálním depozitáři cenných papírů (ten je povinen provést převod k témuž dni). Ve smlouvě o prodeji je možné dohodnout splnění závazku jiným způsobem – např. připsáním cenného papíru na účet třetí osoby. Prodej cenného papíru nastává v tomto případě dnem účinnosti smlouvy.

Datem nabytí cenného papíru v listinné podobě je den jeho převzetí (den určený smlouvou), u zaknihovaných cenných papírů je to den registrace převodu nebo přechodu provedeného Centrálním depozitářem cenných papírů, tzn. den připsání na účet majitele. V případě nabytí akcie výměnou za zatímní list u téhož majitele je tímto datem den předání nebo zaknihování zatímního listu, u cenných papírů zděděných den úmrtí zůstavitele. Datum účtování je shodné s datem nabytí.

Pořizovací cena nebo nabývací cena podílu cenných papírů či majetkových účastí na obchodních společnostech či členských podílů na družstvu není daňově uznatelným nákladem při nákupu, ale až při prodeji nebo při ukončení účasti společníka v obchodní společnosti či člena v družstvu. Na účet 561 se účtuje pořizovací cena různých druhů prodaných cenných papírů a majetkových účastí.

ZDP – daňová uznatelnost pořizovací ceny

Daňová úprava (daňová uznatelnost pořizovací ceny) je pro jednotlivé druhy cenných papírů a podílů různá, a proto je nutné postupovat podle jednotlivých ustanovení ZDP.

1/ § 24 odst. 2 písm. w) ZDP

Daňově uznatelná je nabývací cena akcie, která není oceňována reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu.

2/ § 24 odst. 2 písm. ze) ZDP

Daňově uznatelná je pořizovací cena směnky při prodeji, pokud je o ni účtováno jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje.

3/ § 24 odst. 2 písm. r) ZDP

Daňově uznatelným nákladem je podle § 24 odst. 2 písm. r) ZDP také plná hodnota cenného papíru zvýšená o náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti, pokud poplatník prokáže, že nebyly uznány jako náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, při prodeji zachycená v účetnictví v souladu s účetními předpisy.

4/ § 24 odst. 2 písm. zy) ZDP

Od 1. 1. 2016 je daňovým nákladem také nabývací cena cenného papíru při jeho prodeji poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je mikro účetní jednotkou s výjimkou uvedenou v písmenu w) a ze) viz výše.

5/ Výjimka podle § 19 odst. 1 ze) ZDP

Od daně z příjmů jsou osvobozeny

  • podíly na zisku, vyplácené dceřinou společností – rezidentem ČR – mateřské společnosti,

  • převody podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi – rezidentovi ČR nebo společnosti, které je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky.

6/ Výjimka podle § 19 odst. 1 zi) ZDP

Od daně jsou osvobozeny také příjmy z podílu na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, mateřské společnosti, která je poplatníkem – rezidentem – a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem – nerezidentem a je umístěna na území České republiky. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci.

7/ Výjimka podle § 19 odst. 9 ZDP

Osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) ZDP platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi – daňovému rezidentovi – a společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, z podílu na zisku vypláceného obchodní korporací a z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud tato obchodní korporace:

  1. je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a
  2. má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle zvláštního právního předpisu, a
  3. je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci plynou, jako dceřiná společnost vůči mateřské společnosti, a
  4. podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník – daňový rezident – o příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci účtuje jako o pohledávce, a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u obchodní korporace k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce; za obchodní korporaci podléhající takové dani se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.

Osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) ZDP a podle § 19 odst. 9 ZDP lze uplatnit, pokud příjemce příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu je jejich skutečný vlastník. Výdajem vynaloženým na příjem je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podle ZDP. Osvobození nelze uplatnit u podílů v obchodní korporaci, které byly nabyty v rámci koupě obchodního závodu (§ 23 odst. 15 ZDP).

U dluhových cenných papírů se do výnosů povinně účtuje o naběhlém alikvotním úrokovém výnosu za dobu držby na MD účtu 385 – Příjmy příštích období a D 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku nebo 666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku. V případě pořízení dluhových CP s naběhlým alikvotním úrokovým výnosem do doby pořízení se tento úrok účtuje jako součást hodnoty dluhového CP.

Při účtování směnky – dluhového cenného papíru – většinou dochází k prodeji za vyšší cenu, než byla pořizovací cena. Prodejní cenu totiž ovlivňuje okamžitá tržní úroková míra, doba, která zbývá do splatnosti směnky a rizikovost směnky.

Operace související s prodejem akcií

Č.  Text MD D
1.  Úbytek, vyřazení CP evidovaného jako DFM 561 06x
2.  Úbytek, vyřazení CP evidovaného jako KFM 561 25x
3.  Tržba z prodeje ve výši prodejní ceny  661
a) v hotovosti, převodem na účet 211, 221
b) pohledávka 315, 378

Příklad – Operace související s prodejem dluhopisu

Č.  Text MD D
1.  Nákup dluhopisu – jmenovitá hodnota 1.000.000 063.1 221
2.  K datu nákupu dluhopisu – samostatně evidován naběhlý úrokový výnos 150.000 063.2 221
3.  K datu sestavení účetní závěrky – naběhlý úrokový výnos za dobu držby 50.000 063.2 665
4.  Prodej dluhopisu před výplatou úroku
a) pořizovací cena (jmenovitá hodnota) dluhopisu
1.000.000 561 063.1
b) naběhlý úrokový výnos do data pořízení dluhopisu 150.000 561 063.2
c) naběhlý úrokový výnos za dobu držby 50.000 561 063.2
5.  Výnos z prodeje 1.300.000 221 661

Příklad – Operace související s prodejem podílu ve společnosti

Akciová společnost Alfa nakoupila 50 % podíl ve společnosti s ručením omezeným Beta za 1.100.000 Kč. V následujícím roce se rozhodla díky špatným výsledkům společnosti Beta podíl prodat společnosti Gama za 800.000 Kč.

Č.  Text MD D
1.  Nákup podílu společnosti Beta 1.100.000 061 325
2.  Úhrada nakoupeného podílu 1.100.000 325 221
3.  Prodej podílu kupujícímu společnosti Gama  800.000 315 661
4.  Úbytek – vyřazení podílu  1.100.000 561 061

Podle § 24 odst. 2 písm. w) ZDP je daňově uznatelná nabývací cena podílu, a to jen do výše příjmů z prodeje tohoto podílu. To znamená, že je daňově uznatelných jenom 800.000 Kč a rozdíl 300.000 Kč je daňově neuznatelný.

Vypořádací podíl

Ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci přechází na obchodní korporaci jeho obchodní podíl, s nímž musí společnost naložit způsobem a ve lhůtě stanovené zákonem o obchodních korporacích (ZOK).

Existují následující možnosti:

  • převod na jiného společníka,

  • snížení základního kapitálu o výši vkladu společníka,

  • převzetí podílu společníka, jehož účast na společnosti zanikla, zbylými společníky v poměru jejich obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu.

Účetně zachytí společnost obchodní podíl, který na ni přešel na účtu 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly v ocenění ve výši stanoveného vypořádacího podílu.

Prodej obchodního podílu

V případě prodeje obchodního podílu (tj. při převodu na jiného společníka, při převzetí podílu zbylými společníky za úplatu) zaúčtuje společnost vyřazení tohoto obchodního podílu na MD účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady a souvztažně na stranu Dal účtu účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek. Daňově uznatelným nákladem není hodnota účtu 56 – Finanční náklady, ale nabývací cena obchodního podílu.

Pokud by cena, za kterou se obchodní podíl prodává, byla nižší než výše nabývací ceny, je daňově uznatelná jen část nabývací ceny do výše příjmů z prodeje obchodního podílu, a to ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) ZDP.

Příklad – Operace související s prodejem vlastního podílu ve společnosti

Společnost vlastní svůj obchodní podíl 1.000.000 Kč zachycený na účtu 252 – Vlastní podíly a za stejnou částku ho i prodává.

Č.  Text MD D
1.  Odúčtování vlastního obchodního podílu 1.000.000 561 252
2.  Pohledávka za společníky nebo 3. osobou 1.000.000 355, 378 661 /*
3.  Úhrada pohledávky  1.000.000 221 355, 378

*) pokud by byla cena, za kterou se obchodní podíl prodává, nižší než částka ocenění obchodního podílu na účtu 561, je daňově uznatelná jen částka do výše ocenění obchodního podílu na účtu 661.

Předpisy

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)

    • - § 25 a § 27 – Způsoby oceňování
  • Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ)

    • - § 8 – Dlouhodobý finanční majetek
    • - § 12 – Krátkodobý finanční majetek
    • - § 30 – Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
    • - § 34 – Ostatní finanční náklady
    • - § 48 – Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů
    • - § 51 – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů
  • ČÚS č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek

  • ČÚS č. 016 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

  • ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy

    • - bod 4.6.
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 19 odst. 9 – Osvobození od daně
    • - § 24 odst. 2 písm. r), w), ze), zy) – Daňová uznatelnost
    • - § 24 odst. 7 – Co se rozumí nabývací cenou
    • - § 25 odst. 1 písm. c), m) a zk) – Daňová neuznatelnost
    • - § 36 odst. 1 – Zvláštní sazba daně z příjmů

Účet 662 – Úroky

662 – Úroky

Do výnosů se účtují úroky předpisem, zásadně podle časové souvislosti s daným obdobím, nikoliv až přijetím platby. Na tomto účtu se zachycují všechny výnosové úroky v hrubé výši.

Od 1. 1. 2015 jsou osvobozeny příjmy – úroky, pokud v úhrnu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100.000 Kč u vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose. Dosáhnou-li úroky z úvěru nebo bezúročné zápůjčky více než 100.000 Kč (nejedná se o jistinu, ale o úroky) od 1 osoby za 1 zdaňovací období, pak je nutné zdanit celou částku úroků. Jistina je např. 1.000.000 Kč, úrok 10 % p.a., celkový úrok je 100.000 Kč. Bude-li úrok 12 % p.a., pak je celkový úrok 120.000 Kč, tzn. úroky jsou vyšší než 100.000 Kč. Bohužel se nedaní jen částka nad 100.000 Kč, ale celková částka úroků 120.000 Kč.

Č. Text MD D
1. Úroky z  účtů peněžních prostředků vedených u banky 221 662
2. Odhad výnosových úroků (vyúčtování dosud nedošlo) 388 662
3. Časové rozlišení úroků, kdy známe přesnou výši, ale dosud nebyly připsány na účet. 385 662
4. Úroky přijaté v následujícím období (z předepsaných, časově rozlišených) 221 385, 388
5. Předpis úroků ze zápůjček mezi spojenými osobami, v rámci koncernu 351, 352 662
6. Vyúčtování úroků za společníky obchodní korporace v případě smlouvy o zápůjčce se společníkem 355 662

Režim zdanění úrokových výnosů

Úrokové výnosy mají různý režim zdanění:

  1. Úroky zdaněné srážkovou daní, které se nezahrnují do základu daně z příjmů.
  2. Úroky nezdaněné srážkovou daní, které se zahrnují do základu daně z příjmů.
  3. Úroky nezdaněné srážkovou daní, které se nezahrnují do základu daně.
  4. Úroky zdaněné srážkovou daní, která se započítává na celkovou daňovou povinnost.

Zdaněné srážkovou daní, nezahrnují se do ZD

Ad a) Úroky zdaněné srážkovou daní, které se nezahrnují do základu daně z příjmů

U fyzických osob se jedná o úrokové příjmy z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu, který byl vydán v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou. Srážkovou daň 15 % [§ 36 odst. 2 písm. m) ZDP] sráží a odvádí subjekt, který úroky vyplácí. U fyzické osoby již nejsou součástí obecného základu daně z příjmů.

V případě, že tyto úroky plynou od zahraničních plátců, je úrok účtován v hrubé částce, avšak daň zaplacená v zahraničí bude započtena na tuzemskou daňovou povinnost.

Nezdaněné srážkovou daní, zahrnované do ZD

Ad b) Úroky nezdaněné srážkovou daní, které se zahrnují do základu daně z příjmů

U právnických osob platí jiný daňový režim. Právnická osoba musí tyto přijaté nebo předepsané úroky v plné výši zahrnout do základu daně z příjmů a podléhají obecné sazbě daně z příjmů platné v příslušném zdaňovacím období.

Jedná se především o výnosové úroky ze zápůjček podle § 2390 až 2394 NOZ a úvěrů podle § 2395 až 2400 NOZ, z vkladů na bankovním účtu, ze směnek, hypotečních zástavních listů vydaných od 1. 1. 2008 apod.

Smlouva o úvěru a o zápůjčce

Ve smlouvě o úvěru musí být sjednán úrok vždy, jinak platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

Ve smlouvě o zápůjčce lze sjednat úrok (ale není to povinnost) nebo také místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla však téhož druhu.

Pokud poplatník poskytne zápůjčku nebo úvěr osobám kapitálově nebo jinak spojeným za úrok, který se liší (je nižší) od úrokové sazby, která by byla sjednána v běžných obchodních vztazích za obdobných podmínek mezi nezávislými osobami, zvýší se základ daně o zjištěný rozdíl, ovšem pouze pokud není rozdíl uspokojivě doložen.

Kapitálově nebo jinak spojenou osobou se rozumí:

a) kapitálově spojené osoby, což jsou osoby:

  • přímo kapitálově spojené (jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými),

  • vzájemně kapitálově spojené (jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými),

b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby:

  • kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,

  • kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými,

  • ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,

  • blízké,

  • které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Úrokové výnosy plynoucí poplatníkovi – právnické osobě – z bankovního účtu jsou příjmem, který nepodléhá srážkové dani; tento úrok se zdaňuje u poplatníka v obecném základu daně, tedy v daňovém přiznání.

Nezdaněné srážkovou daní, nezahrnované do ZD

Ad c) Úroky nezdaněné srážkovou daní, které se nezahrnují do základu daně

Patří sem např.:

  1. úrokové výnosyhypotečních zástavních listů,
  2. úroky z přeplatků zaviněných správcem daně nebo orgánem sociálního zabezpečení. Tyto úroky by měly být účtovány do výnosů podle časové souvislosti s účetním obdobím; pokud tato skutečnost není v průběhu účetního období známa, účtují se až v okamžiku zjištění přeplatku,
  3. úrokové výnosy u poplatníků, kteří nemají na území České republiky své sídlo a mají daňovou povinnost z příjmů ze zdrojů na území České republiky, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,
  4. úrokové výnosy, které souvisí s peněžními prostředky vázanými na zvláštním účtu u banky, stanou-li se příjmem tohoto zvláštního vázaného účtu (viz § 10a ZoR). Jedná se o:
    • úroky z peněžních prostředků vložených na tomto zvláštním vázaném účtu,
    • úroky ze státních dluhopisů, které je možno v souladu se zákonem stanovenými podmínkami (viz § 10 ZoR) z tohoto zvláštního vázaného účtu pořídit.

Vázaný účet k rezervám

Úrokové výnosy z prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu

Pokud se jedná o rezervy podle § 9 a 10 ZoR (rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost, na odbahnění rybníka, finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, na vypořádání důlních škod) musí být peněžní prostředky uloženy v bance na zvláštním vázaném účtu. Úroky z těchto účtů jsou od daně osvobozeny.

V případě rezervy finančních prostředků na tvorbu rezervy na sanaci pozemků a vypořádání důlních škod je možné z takto vázaných finančních prostředků nakupovat státní dluhopisy denominované v české měně. Úroky z takto pořízených státních dluhopisů jsou osvobozeny od daně za předpokladu, že se stanou příjmem zvláštního vázaného účtu u banky, ze kterého byl dluhopis pořízen.

Úrokové výnosy z přeplatků

Úrokové výnosy z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných správcem sociálního zabezpečení

Úrokové výnosy z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných správcem sociálního zabezpečení jsou osvobozeny od daně příjmů.

Zdaněné srážkovou daní, která je započtena do ZD

Ad d) Úroky zdaněné srážkovou daní, která se započítává na celkovou daňovou povinnost

Na tomto účtu účtují fyzické osoby (prokazující příjmy podle § 7 ZDP) úrokové příjmy z dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu. Jedná se o účet – podrobněji v bodě ad c) – na kterém jsou vázané peněžní prostředky v souvislosti s tvorbou rezervy, ze kterého je možné nakupovat státní dluhopisy. Úroky z takto nakoupených dluhopisů jsou pak v případě, že jejich příjemce je fyzická osoba, zdaňovány daní vybíranou srážkou ve výši 15 %.

Takto srážená daň tedy bude započtena na celkovou daňovou povinnost. Pokud nebude možné sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daň ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší, než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek.

Předpisy

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)

    • - § 3 odst. 1 – Účetní období
  • Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ)

    • - § 32 – Výnosové úroky a podobné výnosy, nákladové úroky a podobné náklady
    • - § 45 – Směrná účtová osnova
    • - § 47 – Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících
    • - § 48 – Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů
    • - § 49 – Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
  • ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy

    • - bod 4.6.2.
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 3 – Předmět daně z příjmů fyzických osob
    • - § 5 odst. 1 – Základ daně
    • - § 19 odst. 1 písm. zk) – Osvobození od daně
    • - § 23 odst. 4 písm. a) – Co se do základu daně nezahrnuje
    • - § 23 odst. 7 – Spojené osoby
    • - § 25 odst. 1 písm. w), y) a zl) – Daňová neuznatelnost
    • - § 25 odst. 3 – Co se nezahrnuje do úvěrových finančních nástrojů
    • - § 36 odst. 2 písm. m) – Zvláštní sazba daně z příjmů
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

    • - § 2390 až 2400 – Zápůjčka a úvěr

Účet 663 – Kurzové zisky

663 – Kurzové zisky

Účetní jednotka může použít pro přepočet cizí měny na českou měnu v průběhu účetního období buď aktuální kurz, nebo pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurz měněn vždy.

Při přepočtu měny, která není obsažena v kurzech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

Kurzové rozdíly lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Kurzové zisky vyjadřují zisk z obchodní operace, který vznikl z důvodu pohybu kurzu jednotlivých měn. Odběratelská faktura vystavená v cizí měně je zúčtována do výnosů. V době uhrazení faktury od odběratele na bankovní účet dostaneme stejné množství deviz jako je uvedeno na faktuře, ale hodnota pohledávky přepočtená na Kč již může být za dobu od vystavení a zúčtování do úhrady vlivem pohybu kurzu vyšší nebo nižší. Bude-li kurz měny, ve které je zaúčtována pohledávka vyšší, obdržíme v českých korunách více, a budeme mít kurzový zisk (bude-li kurz klesat, bude se jednat o kurzovou ztrátu). U závazků je vliv na výsledek opačný. Bude-li kurz měny, ve které je zaúčtován závazek vyšší, musíme zaplatit v českých korunách více, a budeme mít kurzovou ztrátu (bude-li kurz klesat, bude se jednat o kurzový zisk).

Okamžik uskutečnění účetního případu

Pro potřeby oceňování cizoměnových pohledávek a závazků ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu a u odběratele den dojití faktury nebo obdobného dokladu. Uskutečněním účetního případu se pak rozumí zejména: úhrada závazku nebo inkaso pohledávky, postoupení pohledávky, vklad pohledávky, převzetí dluhu u původního dlužníka, vzájemné započtení pohledávek, úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou, převod záloh na úhradu pohledávek a závazků.

Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 ZoÚ reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.

U kurzových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku a dluhů, se uskutečněním účetního případu rozumí zejména úhrada dluhu nebo inkaso pohledávky, postoupení pohledávky a vklad pohledávky, převzetí dluhu od původního dlužníka, vzájemné započtení pohledávek, úhrada úvěru nebo zápůjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou, převod záloh (závdavků) na úhradu pohledávek a dluhů.

Účtování o kurzových rozdílech

Č. Text MD D
1. Kurzové zisky v průběhu roku:    
a) vystavení faktury odběratelům v cizí měně 311 6xx
- úhrada faktury 221 311
- kurzový zisk z přepočtu 311 663
b) dodavatelská faktura v cizí měně 0xx, 1xx, 5xx 321
- úhrada faktury 321 221
- kurzový zisk z přepočtu 321 663
c) převod valut z pokladny do banky    
- kurz podle pokladny 261 221
- kurz podle banky 221 261
- kurzový zisk 261 663
2. Kurzové zisky při uzavírání účetních knih – přepočet kurzem ČNB k rozvahovému dni z kurzových přepočtů:    
a) peněz 211 663
b) cenin 213 663
c) účtů peněžních prostředků 221 663
d) peněz na cestě 261 663
e) krátkodobých cenných papírů 25x 663
f) dlouhodobých cenných papírů 06x 663
g) pohledávek pohledávky 663
h) dluhů Dluhy 663
ch) zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv 066 663
i) ostatních zápůjček a úvěrů 067 663
j) z ostatních krátkodobých výpomocí 249 663
k) z úvěrů 231, 461 663

Zajištění proti kurzovému riziku

Kurzové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kurzové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou.

Příklad

Operace ve vztahu k pokladně a devizovému účtu při použití aktuálního kurzu ČNB

Č.  Text EUR MD D
1. PZ hotovosti ve valutové pokladně 6. 6. 2017
(kurz 26,335 Kč za 1 EUR)
2.000 52.670 211.2
2. Vyplacená záloha na služební cestu zaměstnanci 14. 6. 2017
(kurz 26,165 Kč za 1 EUR)
1.200 31.398 335 211.2
3. Vyúčtovány náklady ze služební cesty podle dokladů 15. 6. 2017
(kurz 26,335 Kč za 1 EUR)
1.000 26.335 512 335
4. Vrácení valut do pokladny(kurz 26,335 Kč za 1 EUR) 200 5.267 211.2 335
5. Kurzový rozdíl ze zálohy a nákladů na služební cestu (31.398 – 26.335 – 5.267)   204 335 663
6. Odvod valut na devizový účet – výdajový pokladní doklad 20. 6. 2017
(kurz 26,295 Kč za 1 EUR)
1.000 26.295 261 211.2
7. Připsání hotovosti na devizový účet výpis z účtu ke dni 22. 6. 2017
(kurz 26,270 Kč za 1 EUR)
1.000 26.270 221.2 261
8. Kurzový rozdíly k účtu 261   25 563 261

Příklad

Firma si pořídila stroj ze zahraničí za 21.300 EUR. K přepočtu cizí měny na českou používá účetní jednotka aktuálního kurzu ČNB (tedy denní kurz). Ke dni uskutečnění účetního případu – ke dni přijetí faktury ze zahraničí byl kurz 27,020 Kč/EUR. Za dopravu stroje od českého dopravce společnost zaplatila v hotovosti 11.200 Kč. Za týden účetní jednotka vystavila příkaz k úhradě. Podle výpisu z bankovního účtu zaplatila firma zahraniční fakturu 21.300 EUR za stroj v korunách 579.573 Kč.

Účetní operace EUR Kurz MD D
Pořízení stroje ze zahraničí 21.300 27,21 579.573 042 321
Samovyměření DPH 21 %     121.710 349 343
Nárok na odpočet DPH 21 %     121.710 343 349
Faktura za dopravu stroje     11.200 042 321
Zařazení stroje do užívání     590.773 022 042
Úhrada zahraniční faktury za stroj 21.300 27,020 575.526 321 221
Kurzový rozdíl k účtu dodavatelé (575.526 – 579.573)     4.047 321 663

Na konci účetního období musí účetní jednotka přecenit závazky, pohledávky a cizí měnu aktuálním kurzem ČNB a zaúčtovat případné kurzové rozdíly.

Příklad

Použití měsíčního pevného kurzu

Účetní jednotka používá měsíční pevný kurz. Na konci účetního období má tyto konečné zůstatky pohledávek, závazků a finančních účtů, které eviduje v cizí měně.

Účet Cizí měna – EUR
211.200 – Valutová pokladna 500 12.250
221.200 – Devizový účet 11.430 282.321
311.200 – Zahraniční odběratelé 1.312 32.800
321.200 – Zahraniční dodavatelé 3.760 93.624

Aktuální kurz ke konci účetního období podle ČNB činí 27,020 Kč/EUR. Zjištění a zaúčtování kurzových rozdílů:

Účet Výpočet kurzového rozdílu Kurzový rozdíl MD D
211.200 – Valutová pokladna 12.250 – (500 x 27,020) = 12.250 – 13.510 1.260 211.200 663
221.200 – Devizový účet 282.321 – (11.430 x 27,020) = 282.321 – 308.839 26.518 221.200 663
311.200 – Zahraniční odběratelé 32.800 – (1.312 x 27,020) = 32.800 – 35.450 2.650 311.200 663
321.200 – Zahraniční dodavatelé 93.624 – (3.760 x 27,020) = 93.624 – 101.595 7.971 563 321.200

Příklad

Účtování v průběhu roku a při účetní závěrce

Text Datum EUR Kurz MD D
Účtování v průběhu roku
K 1. 1. 2016 je PZ ve valutové pokladně
v ocenění kurzem k 31. 12. 2015
1. 1. 2016 5.000 27,025 135.125  211.2
Výběr v bance a převod do pokladny 19. 9. 2016 500 27,020 13.510 211.2 261
Zahraniční faktura za služby 21. 9. 2016 700 27,020 18.914 518 321
Výpis z banky o výběru hotovosti 23. 9. 2016 500 27,120 13.560 261 221.2
Kurzový rozdíl k výběru 13.510 – 13.560 23. 9. 2016 50 563 261
Účetní závěrka k 31. 12. 2016 
Valutová pokladna
– 5.500 EUR
– 148.635 Kč
Přepočet = 149.655 Kč
  5.500 27,210 1.020 211.2 663
Zahraniční faktura
– 700 EUR
– 18.914 Kč
Přepočet = 19.047 Kč
–3.760 + 700 = 4.460 EUR
–101.595 + 18.914 = 120.509 Kč
Přepočet = 121.356,60 Kč
700 27,210 847,60 563 321

Další oblastí, kde se s kurzovými rozdíly můžeme setkat, jsou např. opravné položky k pohledávkám v cizích měnách nebo cenné papíry v cizích měnách. Tady je způsob účtování a vykazování kurzových rozdílů poněkud odlišný od výše popsaných příkladů kurzových rozdílů u pokladny, banky, pohledávek, závazků nebo záloh.

Dohadné položky v cizí měně

Podle NÚR I–18 je dohadná položka jen zvláštním názvem pohledávky a závazku v těch případech, kdy je jejich výše odhadnuta. Neznalostí přesné částky se nemění charakter závazku, resp. pohledávky a příslušných dohadných položek z cizoměnových na korunové. Dohadné položky vyjadřují nárok, resp. povinnost uhradit příslušnou částku v cizí měně. Jedná se proto o cizoměnové pohledávky a závazky a podle toho s nimi také musí být zacházeno (např. je třeba upravit jejich korunovou hodnotu na konci účetního období podle závěrkového kurzu a tuto úpravu zaúčtovat jako kurzový zisk nebo ztrátu).

Metodiku stanovení okamžiku účetního případu, podle kterého účetní jednotka určí měnový kurz pro zaúčtování dohadné položky, si účetní jednotka stanoví ve svých vnitropodnikových směrnicích. Kurzem k okamžiku uskutečnění případu nemusí nutně být kurz, který účetní jednotka používá k okamžiku zaúčtování dohadné položky. Okamžik účetního případu a okamžik zaúčtování mohou představovat dva různé okamžiky.

Podle ČÚS č. 1 jsou relevantní okamžiky ke stanovení okamžiku uskutečnění účetního případu zejména:

a) splnění dodávky,

b) zjištění manka, schodku, přebytku (datum inventarizace),

c) u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu,

d) u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.

Odhad výše dohadné položky je nutné provést v měně, ve které příslušný závazek, resp. pohledávka mají být podle smlouvy, či podle očekávání, pokud smlouva neexistuje, uhrazeny. Došlo-li by na místo toho k odhadu částky v české měně, byl by takovým postupem odhadnut i očekávaný kurz cizí měny. České účetní předpisy neumožňují cizoměnové závazky a pohledávky účtovat v budoucích a odhadnutých kurzech. Příkladem uvedeného špatného postupu je situace, kdy účetní jednotka zaúčtuje korunovou výši cizoměnové dohadné položky podle informací pocházejících z následujícího účetního období svědčících o tom, jaká bude definitivní výše závazku nebo pohledávky v korunách, tj. účtuje o dohadných položkách do dosud neuzavřeného účetního období poté, co přijala nebo vystavila konečnou fakturu a zaúčtovala ji příslušným kurzem, čímž zjistila definitivní částku vyjádřenou v Kč. Takový postup vede ke korunovému vyčíslení cizoměnové dohadné položky pomocí nesprávného kurzu.

K datu účetní závěrky, při přepočtu podle ustanovení § 24 odst. 6 písm. b) ZoÚ, se při stanovení korunové výše cizoměnové dohadné položky vychází z odhadu cizoměnové částky a příslušného měnového kurzu ČNB platného k poslednímu dni účetního období. Vznikající rozdíly se účtují proti stejným účtům jako v případě "běžných" cizoměnových závazků a pohledávek.

Na počátku dalšího účetního období nelze automaticky hromadně rušit cizoměnové dohadné položky. Cizoměnové dohadné položky se zruší teprve při obdržení kompletní dokumentace. Při tom účetní jednotka dbá na to, aby ocenění pořizované položky (služba, zásoba, majetek apod.) zohlednilo měnový kurz k okamžiku příslušného účetního případu. Metodiku stanovení okamžiku účetního případu účetní jednotka popíše ve svých vnitropodnikových směrnicích.

Odpis cizoměnové pohledávky a závazku

Odpis cizoměnových pohledávek a závazků řeší NÚR I – 21.

V ČÚS č. 006 – Kurzové rozdíly, bod 2.2., je uvedeno, že u kurzových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období se uskutečněním účetního případu rozumí zejména:

a) úhrada závazku a inkaso pohledávky,

b) postoupení pohledávky a vklad pohledávky,

c) převzetí dluhu u původního dlužníka,

d) vzájemné započtení pohledávek,

e) úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou,

f) převod záloh na úhradu pohledávek a závazků.

A naopak kurzové rozdíly podle bodu 2.3. nevznikají při:

a) oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný,

b) dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků s výjimkou změny na Kč,

c) splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.

Okamžik uskutečnění účetního případu – odpis pohledávky

Za tento okamžik se v praxi používá rozhodnutí vedení společnosti o odpisu pohledávky. Tento postup účetní jednotky by měl být upraven vnitřním předpisem.

K datu rozhodnutí o odpisu je nutno přepočítat hodnotu cizoměnové pohledávky na českou měnu. V souladu s vnitřním předpisem se použije pevný nebo aktuální kurz a obvykle vzniká i kurzový rozdíl. Stejný postup se analogicky použije u odpisu cizoměnových závazků.

Dotace v cizí měně

O přiznaném nezpochybnitelném právním nároku na dotaci se účtuje na MD účtu 378 – Jiné pohledávky a na Dal účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací.

Pro vyčíslení korunové hodnoty nároku na dotaci se použije kurz (aktuální nebo

pevný) podle okamžiku uskutečnění účetního případu, kterým je okamžik, kdy se nárok na dotaci stal nezpochybnitelným (např. datum, kdy účetní jednotka obdrží písemnou

informaci o nároku na přidělení dotace).

Dotace zaúčtovaná na účtu 347 – Ostatní dotace představuje zdroj v korunové hodnotě, který bude použit k pokrytí provozních nákladů či nákladů na investici (v závislosti na účelu dotace), tj. korunová hodnota stanovená podle předchozího odstavce je konečná a nadále se nijak neupravuje o změny cizoměnového kurzu.

Korunové vyjádření devizové pohledávky nároku na dotaci 378 – Jiné pohledávky se upravuje s ohledem na vývoj cizoměnového kurzu, kdy vzniká kurzový rozdíl, a to jak k rozvahovému dni v případě, že dotace dosud nebyla přijata, tak při přijetí dotace.

Z důvodu pohybu kurzu vznikne kurzový rozdíl mezi pohledávkou (tj. nárokem na dotaci) a jejím vyrovnáním (přijetím dotace). Kurzový rozdíl zde vzniká pouze na účtu 378 – Jiné pohledávky, a to stejně jako u jakékoliv jiné cizoměnové pohledávky. Na účtu 346 – Dotace ze státního rozpočtu je již jen korunová hodnota, která se nepřepočítává, protože tento závazek není závazkem vyjádřený v cizí měně. V případě závazku ze zúčtování dotací se nejedná o závazek představující budoucí odliv cizoměnových peněžních prostředků, nýbrž o zdroj na pokrytí provozních nákladů či nákladů na investici, které jsou zaúčtovány rovněž v korunové hodnotě.

Příklad – Účtování dotace v cizí měně

Č.  Text EUR MD D
1. Zúčtování nároku na dotaci – denní kurz EUR / 26,90 Kč 2.000 53.800 378 346
2. Zúčtování dotace na úhradu nákladů 53.800 346 648
3. Přepočet pohledávky k rozvahovému dni – kurz EUR / 27,10 Kč = 54.200 2.000 400 378 663
Následující účetní období
4. Příjem dotace na účet peněžních prostředků – denní kurz EUR / 27,20 Kč 2.000 54.400 221 378
5. Kurzový rozdíl (53.800 + 400 – 54.400) 200 563 378

Příklad – Povinnost vrátit celou dotaci z důvodu porušení podmínek

Č.  Text EUR MD D
1. Zúčtování nároku na dotaci – denní kurz EUR / 26,90 Kč 2.000 53.800 378 346
2. Zúčtování dotace na úhradu nákladů 53.800 346 648
3. Přepočet pohledávky k rozvahovému dni – kurz EUR / 27,10 Kč = 54.200 2.000 400 378 663
Následující účetní období
4. Příjem dotace na účet peněžních prostředků – denní kurz EUR / 27,20 Kč 2.000 54.400 221 378
5. Kurzový rozdíl (53.800 + 400 – 54.400) 200 563 378
6. Rozhodnutí o neoprávněnosti dotace 53.800 5xx (648) 346
7. Povinnost vrátit celou dotaci
denní kurz EUR / 27,00 Kč
Kurzový rozdíl
 
2.000
 
53.800
54.000
200
346
 
563
379
8. Vrácení dotace – denní kurz EUR / 27,20 Kč 2.000 54.400 379 221
9. Kurzový rozdíl (54.000 – 54.400)   400 563 379

Daňové aspekty

Kurzové rozdíly zaúčtované v souladu s účetními předpisy, a to jak v průběhu roku, tak k rozvahovému dni, k němuž se zpracovává účetní závěrka, jsou součástí základu daně bez ohledu na to, k jakému výdaji (nákladu) se vztahují.

Kurzové rozdíly při zajišťovacím účetnictví

Účetní jednotky, které obchodují v cizí měně, realizují "samozajištění" tím, že uzavírají transakce na vstupech a výstupech ve stejné měně. Nemusejí se tak zajišťovat proti měnovému riziku nákupem měnových derivátů a swapů. Z hlediska rizika změny devizových kurzů jsou přirozeně zajištěny, neboť např. příjmy v EUR použijí na úhrady závazků v EUR (např. příjem z pronájmu v EUR je použit na úhradu splátek úvěru v EUR). Tyto účetní jednotky tak fakticky nenesou kurzová rizika z takto zajištěných transakcí.

Výsledkové účtování nerealizovaných kurzových rozdílů

Účetní jednotky, které provádějí výše uvedené "samozajištění", mohou k datu účetní závěrky účtovat o realizovaných i nerealizovaných kurzových rozdílech do výsledku hospodaření. V takovém případě však není v účetní závěrce zobrazena skutečnost, že např. cizoměnové pasivum (úvěr) slouží k zajištění kurzových rizik z budoucích inkas (příjmy z pronájmu). Dochází tak k nesouladu ve vykázání kurzových rozdílů z cizoměnového pasiva a kurzových rozdílů z budoucích cizoměnových příjmů, i když fakticky není ekonomicky účetní jednotka kurzovému riziku vystavena. V účetní závěrce nejsou zachyceny budoucí cizoměnové příjmy. V případě, že je podíl těchto cizoměnových aktiv a pasiv významný, může mít tento časový nesoulad při významném pohybu devizových kurzů zásadní vliv na účetní závěrku společnosti. Účetní závěrka pak nezobrazuje věrně a poctivě ekonomickou podstatu transakcí.

Rozvahové účtování nerealizovaných kurzových rozdílů

Možností, kterou dává účetní Vyhláška č. 500/2002 Sb., je aplikace zajišťovacího účetnictví (§ 60 odst. 4 PVZÚ). Vyhláška stanovuje, že v případě, kdy účetní jednotka vykazuje v rozvaze aktivum či závazek, kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně, je o nerealizovaných kurzových rozdílech z takto evidovaných aktiv a závazků účtováno rozvahově.

Nezbytnou podmínkou pro toto rozvahové účetní zachycení je však splnění veškerých požadavků na aplikaci zajišťovacího účetnictví – tedy zejména vedení dokumentace k zajišťovacímu vztahu a průběžné testování efektivity zajištění (viz blíže § 52 odst. 3 a 4 PVZÚ).

Předpisy

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)

    • - § 4 odst. 6 – Povinnost vést účetnictví
    • - § 24, 25 – Způsoby oceňování
  • Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ)

    • - § 33 – Ostatní finanční výnosy
    • - § 45 – Směrná účtová osnova
    • - § 60 – Metoda kurzových rozdílů
  • Příloha č. 3 a 4

  • ČÚS č. 006 – Kurzové rozdíly

  • ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy

    • - bod 4.6.3.
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 21h – Vztah k účetním předpisům
    • - § 23 odst. 10 – Zjištění základu daně

Účet 664 – Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů

664 – Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů

Na tomto účtu se zachycují výnosy z reálného přecenění cenných papírů.

Cenné papíry a podíly se oceňují při pořízení pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou přímé náklady s pořízením související, např. poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

  1. Změna reálné hodnoty majetkových CP papírů k obchodování (tj. CP papíry držené za účelem provádění transakcí na veřejném trhu – burza – s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, maximálně však ročním) 251 – Majetkové CP k obchodování a 253 – Dluhové CP k obchodování se stanoví v souladu s § 27 ZoÚ a zachycuje se na účtech 564 – Náklady z přecenění majetkových CP a 664 – Výnosy z přecenění majetkových CP.
  2. Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou 061 – Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba, 062 – Podíly – podstatný vliv, 063 – Ostatní dlouhodobé CP a podíly a 257 – Ostatní cenné papíry a se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Je-li prokázáno, že došlo ke snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty finančních nákladů.

Reálnou hodnotou se nepřeceňují

Výjimkou jsou a na reálnou hodnotu se nepřeceňují:

  • CP držené do splatnosti,

  • dluhopisy pořízené v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování,

  • CP představující účast s rozhodujícím a podstatným vlivem (které se buď nepřeceňují, nebo se přeceňují ekvivalenční metodou),

  • CP emitované samotnou účetní jednotkou,

  • všechny dlužné CP s pevným výnosem, neboť zde se k rozvahovému dni pořizovací cena koriguje o úrokové výnosy nebo náklady.

Ocenění cenných papírů a podílů k rozvahovému dni

Účet  Způsob ocenění  Zvýšení hodnoty  Snížení hodnoty 
MD  MD 
061, 062  Ekvivalencí – přecenění rozvahově  06x  414  414  06x 
061, 062  Ekvivalence není použita, přecenění s OP  Neúčtuje se  579  096 
063 – podíly  Ekvivalenci nelze použít, přecenění s OP  Neúčtuje se  579  096 
063 – CP  Reálnou hodnotou – přecenění rozvahově  063  414  414  063 
065  Pořizovací cenou, která se koriguje o úrokové výnosy nebo náklady.  –  –  –  – 
251  Reálnou hodnotou – přecenění výsledkově  251  664  564  251 
252  Pořizovací cenou  –  –  –  – 
253  Reálnou hodnotou – přecenění výsledkově  253  664  564  253 
255  Pořizovací cenou  –  –  –  – 
256  Pořizovací cenou  –  –  –  – 
257  Reálnou hodnotou – přecenění rozvahově  257  414  414  257 

Příklad

Majetkové cenné papíry – změna reálné hodnoty a prodej

Č.  Text MD D
1.   Pořízení akcií ke krátkodobému držení 500.000 249 325
2.  Náklady související s pořízením akcií 30.000 249 325
3.  Zařazení akcií do KFM 530.000 251 249
4. Úhrada kupní ceny akcií a nákladů souvisejících s pořízením 530.000 325 221
5. Změna reálné hodnoty akcií k rozvahovému dni je 570.000 Kč. 40.000 251 664
6. Změna reálné hodnoty akcií k rozvahovému dni je 510.000 Kč. 20.000 564 251
7. Prodej, eventuálně jiný úbytek akcií:      
a) úbytek      
- prodej 570.000
(510.000)
561 251
- vnesení nepeněžitého vkladu do jiné společnosti 570.000
(510.000)
367 251
b) výnos 600.000 378,
315.221
661

Daňové aspekty

Náklady související se změnou hodnoty majetkových cenných papírů určených k obchodování jsou daňově uznatelným nákladem, protože ZDP tyto náklady specificky neupravuje a neomezuje jejich daňovou uznatelnost. Podle § 23 odst. 4 písm. i) ZDP není daňově uznatelná pouze změna ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), o které je účtováno jako o nákladu nebo výnosu.

Předpisy

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)

    • - § 24 až 27 – Způsoby oceňování
  • Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ)

    • - § 45 – Směrná účtová osnova
    • - § 51 – Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů
  • ČÚS č. 008 – Operace s cennými papíry

    • - bod. 2.2
  • ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy

    • - bod 4.6.4.
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 18 odst. 1 – Co je předmětem daně
    • - § 23 odst. 2 – Zjištění základu daně
    • - § 23 odst. 4 písm. i) a l) – Co se nezahrnuje do základu daně
    • - § 23 odst. 9 – O co se neupravuje výsledek hospodaření u poplatníků vedoucích účetnictví
    • - § 23 odst. 10 – Zjištění základu daně

Účet 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

Na tomto účtu se zachycují především dividendy, úroky, podíly na zisku a jiná obdobná plnění z dlouhodobého finančního majetku vedeného v účetnictví v účtové skupině 06x:

  • dlouhodobé CP a vklady – akcie, dluhopisy, obligace, vklady ve společnostech,

  • poskytnuté dlouhodobé zápůjčky,

  • soubory při pachtu závodu.

Při úbytku CP musíme (kromě operace úbytku CP) zaúčtovat ještě:

  • zrušení přecenění na reálnou hodnotu nebo ekvivalencí na účtu 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků,

  • zrušení, zúčtování opravné položky k finančnímu majetku, pokud byla vytvořena na účtu 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku nebo na 291 – Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku.

Zdaňování výnosů z DFM je podrobněji popsáno v následujícím textu.

Základní účetní operace

Č. Text MD D
1. Dividendy, podíly na zisku, nájemné vyplývající z vlastnictví majetku na účtech účtové skupiny 06 – předpis nároku 378 665
2. Časové rozlišení výnosů z dlouhodobého finančního majetku 385 665
3. Příjem výnosů z CP a podílů 221 378
4. Dividendy nebo podílu na zisku byly připsány na účet
a) v čisté částce 221 665
b) v hrubé částce    
- hrubá výše uvedených výnosů 665
- čistá částka 221
- sražená daň 591
5. Dividendy nebo podíly na zisku přijaté ze zdrojů v zahraničí
- hrubá výše pro samostatný základ daně ve výši 15 % 665
- čistá částka 221
- sražená daň 341

Výnosy z DFM – úroky a jiné výnosy zdaněné srážkovou daní

1/ Výnosy z DFM – úroky a jiné výnosy zdaněné srážkovou daní

Pro výnosy z úrokových příjmů z dluhopisů a směnek vystavených bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele platí jiný režim pro fyzické a právnické osoby:

  1. při výplatě fyzické osobě – podnikateli, jsou výnosy zdaněny daní vybíranou zvláštní sazbou 15 % [§ 36 odst. 2 písm. a) ZDP], a nevstupují již do obecného základu daně,
  2. pro právnické osoby platí, že výše uvedené úrokové příjmy nejsou zdaněny srážkovou daní u zdroje a tyto příjmy vstupují do obecného základu daně a podléhají obecné sazbě daně z příjmů platné v příslušném zdaňovacím období.

Na druhé straně veškeré náklady, které s těmito výnosy souvisí, jsou daňově neuznatelné.

Mezi tyto výnosy patří např.:

  1. dividendy, podíly na zisku a obdobná plnění,
  2. podíly na likvidačním zůstatku a vypořádací podíly plynoucí z titulu zániku účasti v obchodní korporaci,
  3. fyzické osoby na tomto účtu účtují také o výnosech charakteru úrokového příjmu z dluhopisu, ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou.

Pro výnosy účtované na tomto účtu platí rozdílný způsob zdanění:

  • plynou-li tyto příjmy z tuzemska, zdaní se srážkovou daní ve výši zvláštní sazby daně a tímto je daň vypořádána (tj. vylučuje se ze základu daně u příjemce v daňovém přiznání), proto jsou tyto příjmy zúčtovány v netto částce,

  • plynou-li tyto příjmy ze zahraničí, zdaní se většinou v zemi zdroje příjmu a daň zaplacená v zahraničí se pak může započítat na tuzemskou daňovou povinnost z titulu zamezení dvojího zdanění (při splnění dalších zákonných podmínek); příjmy se účtují v brutto částce (jsou součástí samostatného základu daně zdaňovaného 15% sazbou daně) v daňovém přiznání a daň zaplacená v zahraničí může být započtena na vzniklou daňovou povinnost.

Výnosy z CP a podílů plynoucí ze zahraničí – samostatný základ daně

2/ Výnosy z CP a podílů plynoucí ze zahraničí – samostatný základ daně

Příjmy z dividend, podílů na zisku, případně vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku, které plynou právnickým osobámdaňovým rezidentům ze zdrojů v zahraničí musí být účtovány ve věcně a časové souvislosti s daným účetním obdobím. Pro tyto příjmy platí zvláštní sazba daně z příjmů. Zachycují se zde též podíly majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu.

Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.

Výnosy z hypotečních zástavních listů

3/ Výnosy z hypotečních zástavních listů

Hypoteční zástavní listy jsou úvěrové cenné papíry, jedna z forem dluhopisů. Tyto dluhopisy vydávají hypoteční banky k získání prostředků na poskytování hypotečních úvěrů, které jsou kryty zástavou této nebo jiné nemovitosti. Hypoteční zástavní listy má právo vydávat pouze banka, která získá povolení (licenci) od České národní banky.

Tyto dluhopisy jsou jedny z nejbezpečnějších cenných papírů na trhu, protože mají nízké riziko, které je zabezpečeno splátkami hypotečních úvěrů, zástavou nemovitosti a také jištěno bankou, která tyto listy vydala. Vzhledem k dokonalému jištění jsou tyto dluhopisy méně úročeny oproti jiným dluhopisům. Hypoteční zástavní listy jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů, které jsou navíc zajištěny prostřednictvím zástavního práva reálně existující nemovitosti.

Hypoteční zástavní listy jsou emitovány pouze v zaknihované podobě a jsou osvobozeny od daně z příjmů. Výnos – úrok, který vlastník obdrží, je obvykle stanoven jako fixní. Úrok nepodléhá dani z příjmů. Hypoteční zástavní listy patří mezi veřejně obchodovatelné cenné papíry, což umožňuje jejich majiteli, aby je kdykoli prodal.

Hypoteční zástavní listy jsou upraveny zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech a zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

Výnosy z DFM – výnosy zdaněné srážkovou daní plynoucí od ovládajících a řízených osob – z tuzemska

4/ Výnosy z DFM – výnosy zdaněné srážkovou daní plynoucí od ovládajících a řízených osob – z tuzemska

Dividendy, podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku či jim obdobná plnění se účtují v netto částce, pokud plynou z tuzemska. Plynou-li ze zahraničí, účtují se v brutto částce.

Pro výše uvedené výnosy platí, že sražená daň nemůže být započtena v daňovém přiznání na celkovou daňovou povinnost.

Podíly na zisku u tichého společníka

Od 1. 1. 2014 je úprava "tiché společnosti v NOZ v § 2747 až 2755. Zákon stanoví, že "Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku“.

Tichý společník – investor, vkladatel, tj. osoba, společnost,

Nahrávám...
Nahrávám...