dnes je 29.3.2024

Input:

Zálohy na výplaty podílů na zisku

27.11.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 38 minut

Zálohy na výplaty podílů na zisku

Ing. Pavla Strakošová

Právní úprava
Právní úprava

  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) – zejména:

    • § 34 – Podíl na zisku

    • § 35 – Podíl na zisku

    • § 40 odst. 1 – Protiinsolvenční podmínka omezující výplaty zisku, jiných vlastních zdrojů a záloh

    • § 40 odst. 2 – Sestavení mezitimní účetní závěrky, výše zálohy a zdroje nepoužitelné pro výplatu záloh

    • § 161 – Stanovení podílů na zisku ve společnosti s ručením omezeným

    • § 181 odst. 2 – Schválení účetní závěrky u s. r. o.

    • § 311 písm. f) – Zvláštní rezervní fond ve výši poskytnuté finanční asistence

    • § 316 – Zvláštní rezervní fond na vlastní akcie

    • § 350 – Omezující podmínky pro rozdělení zisku pro akciové společnosti

    • § 403 odst. 1 – Schválení účetní závěrky u a. s.

  • Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti č. 25 ze dne 9. 4. 2014 – rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů (dostupné na www.obcanskyzakonik.justice.cz) (KANCL)

  • Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti č. 27 ze dne 9. 4. 2014 – k mezitimní účetní závěrce sestavené za účelem výplaty zálohy na zisku podle ustanovení § 40 ZOK (dostupné na www.obcanskyzakonik.justice.cz) (KANCL)

  • Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti č. 30 ze dne 25. 6. 2014 – k vypořádání zálohy na výplatu podílu na zisku podle ustanovení § 40 ZOK (dostupné na www.obcanskyzakonik.justice.cz) (KANCL)

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zejména:

    • § 7 odst. 1 písm. d) – Podíl na zisku společníka (fyzické osoby) veřejné obchodní společnosti příjmem ze samostatné činnosti

    • § 8 odst. 1 – Podíly na zisku jsou příjmy z kapitálového majetku

    • § 19 odst. 1 – Osvobození od daně

    • § 20 odst. 5 – Podíl na zisku společníka (právnické osoby) veřejné obchodní společnosti je součástí základu daně v poměrné části

    • § 20 odst. 6 – Podíl na zisku komplementáře (právnické osoby) komanditní společnosti je součástí základu daně v poměrné části

    • § 20b – Samostatný základ daně

    • § 36 – Zvláštní sazba daně

    • § 38d – Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

  • Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů – zejména:

    • § 3 – Úpadek

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zejména:

    • § 19 odst. 3 – Mezitimní účetní závěrka

    • § 25 odst. 3 – Oceňování ke konci rozvahového dne

    • § 26 odst. 3 – Rezervy, opravné položky, odpisy

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – zejména:

    • § 4 odst. 8 – Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu

    • § 4 odst. 11 – Vazba mezi rozvahou a výsledovkou

  • České účetní standardy pro podnikatele – zejména:

    • č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů – zejména

    • § 137 odst. 2 – Lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

Popis operace:

Obecná úprava podílů na zisku v obchodních korporacích je obsažena zejména v ustanoveních § 34, § 35 a § 161 ZOK.

Do 31. 12. 2013 ObchZ upravoval podmínky, za kterých bylo možno vyplácet podíly na zisku. Dříve platná ustanovení § 178 odst. 1 ObchZ pro akciové společnosti a § 123 odst. 2 ObchZ pro společnosti s ručením omezeným výslovně zakazovala vyplácení záloh na podíly na zisku.

Od 1. 1. 2014 je umožněno vyplácet společníkům obchodních korporací nejen podíly na zisku, ale i zálohy na podíly na zisku, což je zásadní rozdíl oproti minulé úpravě. Tato nová úprava je obsažena zejména v ustanovení § 40 odst. 2 ZOK. O možném vyplácení záloh na podíly na zisku a jejich výši by měla vždy rozhodnout valná hromada obchodní korporace.

Zálohy na výplatu podílů na zisku

ZOK stanoví podmínky, které musí splnit všechny obchodní korporace, aby mohly vyplatit zálohy na podíly na zisku:

  1. Protiinsolvenční podmínka podle ustanovení § 40 odst. 1 ZOK
  2. Sestavení mezitimní účetní závěrky podle ustanovení § 40 odst. 2 ZOK
  3. Maximální výše vyplacené zálohy limitovaná ustanovením § 40 odst. 2 ZOK
  4. Zdroje, ze kterých ustanovení § 40 odst. 2 ZOK zakazuje vyplácet zálohy

1. Protiinsolvenční podmínka (§ 40 odst. 1 ZOK)

Ustanovení § 40 odst. 1 ZOK zakazuje obchodní korporaci vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle insolvenčního zákona.

Je zapotřebí provádět tzv. test insolvence. Povinnost provádět test insolvence se neomezuje podle ZOK pouze na případy, kdy chce obchodní korporace vyplácet zálohy na podíly na zisku, ale také na výplatu zisku nebo prostředků z jiných vlastních zdrojů.

Pojem úpadek je vymezen v ustanovení § 3 IZ (insolvenční zákon). Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

2. Sestavení mezitimní účetní závěrky (§ 40 odst. 2 ZOK)

Ustanovení § 40 odst. 2 ZOK podmiňuje, že zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku.

Tímto by mělo být zajištěno, že výplatou záloh by neměla být nijak ohrožena běžná podnikatelská činnost, ani schopnost hradit závazky, tj. neměly by být odčerpány peněžní prostředky v takové míře, aby byla ohrožena likvidita a solventnost společnosti.

ZOK nestanoví přesný okamžik, ke kterému má být mezitimní účetní závěrka sestavena. Jelikož z této závěrky by měla vzejít konkrétní výše prostředků k výplatě, pravděpodobně by se mělo jednat o co možná v praxi nejkratší časový odstup od rozhodnutí valné hromady obchodní korporace o výplatě záloh na podíly na zisku až do okamžiku sestavení mezitimní závěrky.

Povinnosti zpracovat mezitimní účetní závěrku se nelze nijak vyhnout.

Schválení mezitimní účetní závěrky

Podle ustanovení § 181 odst. 2 ZOK je nutné, aby se valná hromada schvalující řádnou (podobně i mimořádnou) účetní závěrku konala u s. r. o. do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Stejná lhůta 6 měsíců je stanovena v § 403 odst. 1 ZOK pro a. s. Pouze na této valné hromadě je možné rozdělovat výsledek hospodaření, a to i zálohy na podíly na zisku, případně rozdělovat i zisk z nerozdělených zisků minulých let.

Mezitimní účetní závěrka podle účetních předpisů

Mezitimní účetní závěrka, která se sestavuje v průběhu účetního období k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, se podle § 19 odst. 3 ZoÚ sestavuje v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy.

Při mezitimní účetní závěrce se neuzavírají účetní knihy, nezachycuje se účetní výsledek hospodaření na účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 3 ZoÚ.

Podle ustanovení § 25 odst. 3 ZoÚ účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení, hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. Ustanovení zákona o účetnictví o oceňování ve smyslu § 25 odst. 3 ZoÚ vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku.

Ostatní ustanovení zákona o účetnictví, která se týkají účetní závěrky, platí i pro mezitimní účetní závěrku obdobně, tzn., že se účtuje se o odpisech, tvoří se opravné položky k aktivům, tvoří se rezervy, účtuje se o časovém rozlišení nákladů a výnosů, cizí měny se přepočtou na českou měnu aktuálním kursem ČNB.

Z pohledu ZDP se k okamžiku sestavení mezitimní účetní závěrky nepodává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Daňová povinnost se vyčíslí za období od začátku účetního, resp. zdaňovacího období do okamžiku sestavení mezitimní účetní závěrky a zaúčtuje se rezerva na splatnou daň.

Audit mezitimní účetní závěrky

Povinnost auditu mezitimní účetní závěrky u povinně auditovaných účetních jednotek přímo ze ZOK ani ze zákona o účetnictví nevyplývá, nicméně je vhodné závěrku nechat ověřit auditorem pro zajištění spolehlivé výše vykázaného výsledku hospodaření. Audit by měl osvědčit i splnění podmínek požadovaných ustanovením § 40 ZOK.

K mezitimní účetní závěrce vydala Expertní skupina KANCL Výkladové stanovisko č. 27 ze dne 9. 4. 2014, kde je analyzováno ustanovení § 40 odst. 2 ZOK a § 19 odst. 3 ZoÚ. Bylo shodnuto a odůvodněno, že: „Vyplacení zálohy na výplatu podílu na zisku podle § 40 odst. 2 ZOK je podmíněno tím, že obchodní korporace sestaví mezitimní účetní závěrku. Výplata záloh na zisku je samotným zákonným důvodem pro sestavení mezitimní účetní závěrky podle § 40 odst. 2 ZOK tak, jak jej předpokládá § 19 odst. 3 ZoÚ.”

3. Maximální výše vyplacené zálohy (§ 40 odst. 2 ZOK)

Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet:

  • výsledku hospodaření běžného účetního období a

  • nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku,

snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a o povinný příděl do rezervního fondu.

Výsledek výpočtu udává maximální možnou částku k vyplacení. Při rozhodování o výši zálohy musí být bráno v potaz i splnění dalších podmínek, například očekávaný vývoj účetní jednotky do konce řádného běžného účetního období. Lze doporučit korigovat částku vypočtené zálohy spíše směrem dolů.

4. Zdroje, ze kterých zakazuje ustanovení § 40 odst. 2 ZOK vyplácet zálohy

K výplatě záloh nelze použít rezervních fondů, které jsou tvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. Jedná se např. o povinný rezervní fond, který podle ObchZ dříve tvořily s. r. o. a a. s.

Pokud tento rezervní fond dříve požadovaný ObchZ je nadále součástí zakladatelských nebo společenských smluv nebo stanov korporací, jedná se právě o „zakázaný”, a tudíž pro výplatu záloh nepoužitelný zdroj.

Rezervní fond

ZOK obsahuje novou úpravu rezervního fondu. Společnost s ručením omezeným již nemusí povinně tvořit rezervní fond. Akciová společnost povinně tvoří rezervní fond pouze ve dvou případech. Podle ustanovení § 316 ZOK tehdy, kdy společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond a dále podle ustanovení § 311 písm. f) ZOK, kdy společnost vytvoří zvláštní rezervní fond ve výši poskytnuté tzv. finanční asistence.

K rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů vydala Expertní skupina KANCL Výkladové stanovisko č. 25 ze dne 9. 4. 2014, kde byla analyzována ustanovení § 40 odst. 1 a 2 ZOK, § 161 odst. 4 ZOK a § 350 odst. 1 a 2 ZOK. Bylo shodnuto a odůvodněno, že:

„Pro všechny obchodní korporace platí pro výplatu prostředků z jiných vlastních zdrojů (ostatní kapitálové fondy) podmínka zakotvená v § 40 odst. 1 ZOK, a sice že si takovou výplatou nesmí přivodit úpadek podle insolvenčního zákona.

Pouze pro akciovou společnost je výplata prostředků z jiných vlastních zdrojů stanovena v § 350 odst. 1 ZOK další podmínka, a sice že se v důsledku takového rozdělení jiných vlastních zdrojů nesmí snížit vlastní kapitál pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného pro fondy, které nelze podle zákona o obchodních korporacích nebo stanov rozdělit mezi akcionáře.

Na rozdělení prostředků z jiných vlastních zdrojů nedopadá ustanovení § 350 odst. 2 ZOK.

Do distribuovatelného zisku podle § 161 odst. 4 ZOK a § 350 odst. 2 ZOK se započítává veškerý zisk za předchozí období, tj. nejen nerozdělený zisk, ale i zisk účtovaný v ostatních fondech ze zisku nebo jako jiný hospodářský výsledek minulých let.”

Vlastní zdroje v účetnictví

Vlastní kapitál je v účetnictví definován v části 3.1.1. Českého účetního standardo pro podnikatele č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. O vlastním kapitálu účetní jednotky účtují na účtech účtových skupin 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy43 – Výsledek hospodaření. Do vlastního kapitálu patří syntetické účty:

411 – Základní kapitál

412 – Ážio

413 – Ostatní kapitálové fondy

414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací

418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací

419 – Změny základního kapitálu

421 – Rezervní fond

423 – Statutární fondy

424 – Ostatní fondy

427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let

418 – Nerozdělený zisk minulých let

429 – Neuhrazená ztráta minulých let

431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

432 – Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku

Při zjišťování výše zálohy by měla platit následující rovnice:

Vlastní kapitál = Základní kapitál + Fondy povinně tvořené podle ZOK + Fondy povinně tvořené podle stanov + hodnota, kterou lze rozdělit jako jiné vlastní zdroje (v limitu je i rozdělení zisku).

Je zapotřebí také posoudit, zdali rozdělení vlastního kapitálu neodporuje zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

Vypořádání záloh

Každou zálohu, tedy i zálohu na výplatu podílu na zisku je zapotřebí vyúčtovat.

K vypořádání záloh se vyjádřil KANCL ve svém stanovisku č. 30: „Nerozhodne-li do konce následujícího účetního období vůbec příslušný orgán obchodní korporace o naložení se ziskem za účetní období, na nějž byla záloha na podíl na zisku poskytnuta (např. z důvodu neschválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky), je rovněž nezbytné provést vypořádání poskytnuté zálohy; záloha nemůže totiž zůstat nevypořádaná i do dalšího účetního období. V takovém případě se vypořádání provede k poslednímu dni účetního období následujícího po účetním období, na nějž byla záloha na podíl na zisku poskytnuta.”

Vrácení záloh na výplaty podílů na zisku

Konečné rozdělení zisku schvaluje valná hromada teprve až na základě řádné účetní závěrky, v níž se vykáže výsledek hospodaření za celé účetní období. Tato valná hromada může rozdělit více, než činila záloha. Pokud by však došlo k tomu, že by byla dosažena ztráta, hrozí riziko, že valná hromada bude muset rozhodnout o vrácení, případně částečném vrácení vyplacených záloh.

Z ustanovení § 35 odst. 3 ZOKvyplývá, že záloha na podíl na zisku, byť přijatá v dobré víře, v případě porušení podmínek zákona, případně nesouhlasného vyjádření valné hromady, se musí do společnosti vrátit. Tato povinnost stíhá společníka společnosti, kterého v případě zálohy na podíly na zisku nechrání pravidlo dobré víry.

U mateřské společnosti, tzn. společnosti, která je příjemcem zálohy na výplatu podílu na zisku, se přijatá záloha zaúčtuje do výnosů. Pokud by bylo k rozvahovému dni pravděpodobné, že se záloha bude vracet, měla by na toto případné vrácení zálohy vytvořena účetní rezerva.

K vypořádání zálohy na výplatu podílu na zisku podle ustanovení § 40 ZOK, § 31 ZOK a § 248 ZOK bylo vydáno Výkladové stanovisko Expertní skupiny KANCL Výkladové stanovisko č. 30 ze dne 25. 6. 2014, které řeší problematiku převodu nebo přechodu obchodního podílu po výplatě zálohy na podíl na zisku se závěrem, že: Vyplacená záloha společnost se nevypořádává vůči tomu, komu byla vyplacena, ale vůči společníkovi, který je ke dni splatnosti pohledávky na vyplacení podílu na zisku vlastníkem podílu, na který byla záloha vyplacena.”

Pro úplnost je třeba upozornit na omezení, která platí pro rozdělování zisku ve společnosti s ručením omezeným a pro akciovou společnost.

Omezující podmínka výše částky k rozdělení pro s. r. o. je uvedena v ustanovení § 161 odst. 4 ZOK., kde se uvádí, že částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou.

Omezení pro rozdělení zisku pro a. s. plyne z ustanovení § 350 ZOK, kdy společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a stanovami.

Účtování zálohy na výplatu podílů na zisku

Nová úprava záloh na výplatu podílů na zisku se v účetnictví zobrazila v pasivech rozvahy, kde je přidaná nová rozvahová položka ve vlastním kapitálu „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/”. Tato položka snižuje vlastní kapitál účetní jednotky.

Základní postupy účtování záloh na výplatu podílů na zisku jsou stanoveny v kapitole 3.1.12. ČÚS pro podnikatele č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.

Na vrub příslušného účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření vykazovaném v nové rozvahové položce „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/ se účtuje v případě rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům. Ve prospěch účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření vykazovaném v položce „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/ se účtuje na základě rozhodnutí příslušného orgánu účetní jednotky o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům, příslušného účtu účtové skupiny 35 – Pohledávky za společníky nebo příslušného účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření. Další postupy účtování jsou obsaženy i v ČÚS č. 002 Otevírání a uzavírání účetních knih.

V rámci účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření je zapotřebí podle výše uvedených účetních postupů zřídit zvláštní syntetický účet, který k rozvahovému dni bude vykazovat zůstatek, jestliže bude rozhodnuto o zálohách, např. syntetický účet 432 – Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku.

Aktivní zůstatek tohoto syntetického účtu se v rozvaze vykáže se záporným znaménkem v nové položce vlastního kapitálu. Zůstatek účtu bude pro zachování bilanční kontinuity převeden do počátečního stavu následujícího účetního období. V tomto následujícím účetním období by mělo dojít:

  • ke schválení účetní závěrky bezprostředně předcházejícího účetního období valnou hromadou,

  • k rozdělení výsledku hospodaření a

  • a zúčtování vyplacené zálohy podle skutečně dosaženého a schváleného zisku.

Podle účetní úpravy je o rozhodnutí vyplatit zálohu účtováno jako o dluhu, vyplacená záloha není zachycena tradičně, tedy jako pohledávka společnosti, což není v souladu s obecnou úpravou vykazování poskytnutých záloh, např. podle ustanovení § 10 a § 11 PVZÚ. Důvodem je skutečnost, že vykázání pohledávky by zkreslovalo účetní závěrku.

Novou rozvahovou položku vlastního kapitálu vykazují podle ustanovení § 4 odst. 8 PVZÚ ve svých rozvahách i účetní jednotky, které sestavují rozvahu ve zjednodušeném rozsahu. V souvislosti s touto novou rozvahovou položkou bylo novelizováno i ustanovení § 4 odst. 11 PVZÚ, které stanoví vazbu mezi výsledovkou a rozvahou.

Souvztažnosti:

Souvztažnosti u účetní jednotky vyplácející zálohy na podíly na zisku (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným)

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.  Záloha na výplatu podílu na zisku  432  364  
2.  Srážková daň ze zálohy na výplatu podílu na zisku  364  342  
3.  Úhrada zálohy z účtu peněžních prostředků  364  221  
4.  Odvod sražené daně místně příslušnému správci daně z účtu peněžních prostředků  342  221  
 Následující účetní období   
5.  Počáteční stav na účtu zálohy na výplatu podílu na zisku  432  –  
6a.  Zisk dosažený za předcházející účetní období (byly vyplaceny zálohy)  –  431  
6b.  Valná hromad rozhodla o:    
  • doplnění rezervního fondu

 
431  421  
  • doplnění statutárního fondu

 
431  423  
  • doplnění ostatních fondu

 
431  424  
  • úhrada ztráty z minulých let

 
431  429  
  • převedení části zisku do nerozděleného zisku minulých let

 
431  428  
  • vyplacení podílů na zisku:

 
  
  • - zúčtování zálohy na výplatu podílu na zisku
 
431  432  
  • - doplatek podílu na zisku (pokud byla odsouhlasena vyšší částka než záloha)
 
431  364  
6c.  Srážková daň z „doplatku” podílu na zisku  364  342  
6d.  Odvod srážené daně místně příslušnému správci daně z účtu peněžních prostředků  342  221  
6e.  Výplata doplatku podílu společníkovi z účtu peněžních prostředků  364  221  
7a.  Ztráta dosažená za předcházející účetní období  431  –  
7b.  Vrácení záloh společníky  354  432  
7c.  Inkaso záloh na účet peněžních prostředků  221  354  

Souvztažnosti u účetní jednotky, společníka, tzn. příjemce zálohy na výplatu podílu na zisku (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným)

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.  Záloha na výplatu podílu na zisku  351  665  
2.  Inkaso zálohy na výplatu podílu na zisku na účet peněžních prostředků  221  351  
3a.  Vytvoření účetní rezervy na případnou možnost vrácení zálohy (pokud nebude dosaženo zisku)  574  459  
3b.  Zúčtování podrozvahové vykázané pohledávky na případné vrácení zálohy na podíly (pokud nebude dosaženo zisku)  7xx  7xx  
 Následující účetní období   
4a  Doplatek podílu na zisku (bylo dosaženo vyššího zisku)  351  665  
4b.  Inkaso doplatku podílu na zisku na účet peněžních prostředků  221  351  
5a.   Vrácení zálohy na podíl na zisku  568  365  
5b.  Platba vrácené zálohy z účtu peněžních prostředků  365  221  

Analytické účty:

Analytické účty pro účtování záloh na výplatu podílů na zisku si účetní jednotka vytvoří v rámci svých syntetických účtů; vezme v úvahu členění záloh na výplaty podílů na zisku, respektive podílů na zisku podle svých potřeb, například podle:

  • jednotlivých společníků (právnická osoby, fyzická osoba, rezident, nerezident),

  • zdali zálohy podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozené, apod.

Účetní doklady:

Účetními doklady jsou zejména rozhodnutí valné hromady, výpisy z účtů peněžních prostředků, vnitřní účetní doklady,

Daňové dopady:

Daň z příjmů právnických osob

Výplata záloh na podíly na zisku (je-li v souladu se ZOK) podléhá zdanění srážkovou daní podle stejných pravidel jako výplata podílů na zisku. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických i právnických osob stanoví ZDP zvláštní sazbu daně z příjmů ve výši činí 15% (kromě výjimek uvedených dále v textu).

Podíly na zisku vyplácené fyzické osobě

Podíly na zisku vyplácené fyzické osobě jsou vždy předmětem daně z příjmů fyzických osob. Pokud jsou vypláceny českou obchodní korporací, tj. rezidentem, je příjem fyzické osoby zdaňován zvláštní sazbou daně vybírané srážkou podle ustanovení § 36 ZDP.

Mezi příjmy z kapitálového majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob patří podle znění § 8 odst. 1 písm. a) ZDP podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti. Tyto příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou podle ustanovení § 8 odst. 3 ZDP samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou podle § 36 ZDP. Plynou-li však tyto příjmy ze zdrojů ze zahraničí, jsou podle ustanovení § 8 odst. 4 ZDP nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně).

Příjemce podílu – fyzická osoba – daňový rezident ČR

Podle ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) ZDP se zvláštní sazbou daně ve výši 15 % zdaňují podíly na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem. Podle ustanovení § 36 odst. 2 písm. b) ZDP podíly na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným a z účasti komanditisty na komanditní společnosti a to v případech, pokud je příjemcem podílu na zisku daňový rezident ČR (fyzická osoba).

Příjemce podílu – fyzická osoba – daňový nerezident ČR

Pokud je příjemcem podílu na zisku daňový nerezident ČR – fyzická osoba a pobírá podíl na zisku ze zdrojů na území ČR, zdaňuje se tento podíl na zisku ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 písm. b) ZDP bod 1 zvláštní sazbou daně ve výši 15%, pokud příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění nestanoví jinak. Jde o příjmy vyjmenované v ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 3., tj. o příjmy z podílů na zisku od poplatníků uvedených v ustanovení § 2 odst. 2 ZDP a ustanovení § 17 odst. 3 ZDP, tzn. daňových rezidentů ČR a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 ZDP a § 17 odst. 4 ZDP, tzn. daňových nerezidentů ČR.

Podíly na zisku vyplácené právnické osobě (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným)

Podíly na zisku vyplácené právnické osobě jsou v obecné rovině předmětem daně z příjmů právnických osob. ZDP stanoví, za jakých podmínek je možné podíly na zisku plynoucí členovi obchodní korporace – právnické osobě od daně osvobodit.

Osvobození podílů na zisku od daně z příjmů

Podle ustanovení § 19 odst. 1 ZDP se uplatní osvobození příjmů z podílů na zisku u poplatníků daně z  příjmů právnických osob od daně z příjmů:

  • podle písm. ze) příjmy z podílu na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem ČR, mateřské společnosti. Osvobození se podle znění § 19 odst. 2 ZDP nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti, není-li mateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než České republiky,

  • podle písm. zg) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,

  • podle písm. zh) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě;

  • podle písm. zi) příjmy z podílů na zisku,

Nahrávám...
Nahrávám...