dnes je 19.11.2019
Input:

Nájem nemovitých věcí

10.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.21.1
Nájem nemovitých věcí

Ing. Martin Děrgel

VYŠLO V ČÍSLE 21/2019

Je přítelem, kdo oře mé pole a šetří pluh můj” – lidové rčení vzdává hold nejen zemědělcům pachtícím se na cizích lánech a přeneseně i milencům manželek, ale obecně všem oprávněným uživatelům cizích věcí. Sice je dnes hodně v kursu skupování bytů, staveb i pozemků za účelem jejich rentiérského využití k pronájmu, jenže bez řádného nájemce je tato praxe spíše k zlosti. Nájemce totiž nepřináší jen peníze za užívání (nájemné), ale náš majetek také udržuje a tím zhodnocuje. V tomto článku jsme se věnovali nájmu věcí movitých z hlediska ekonomického, právního, účetního a daňového. Většinu z řečeného lze více méně vztáhnout rovněž na nájem věcí nemovitých, proto se nyní zaměříme především na účetní a daňová specifika provázející právě tyto nájmy.

Služby spojené s nájmem - účetně

V článku Nájem movitých věcí jsme se v účetní pasáži věnovali zejména časovému rozlišení nájemného, přičemž tato účetní pravidla samozřejmě platí také u nájmu věcí nemovitých. Ovšem v jejich případě musejí účetní v praxi navíc řešit celou řadu dalších komplikací, zvláště jde-li o stavby a nebytové nebo bytové jednotky. Důvodem je, že pro jejich řádné užívání jsou zapotřebí dodávky energií a služeb spojených běžně s nájmem, které obvykle neposkytuje pronajímatel (vlastník), ale třetí subjekt, který má obchodní vztah s vlastníkem (také mu fakturuje), avšak konečný užitek z těchto dodávek má nájemce (proto mu tyto náklady vlastník tzv. přefakturovává). Asi všichni víme, o čem je řeč – elektřina, plyn, teplo, voda, odvoz odpadu, odvádění odpadních vod apod. V praxi spíše jen výjimečně je smluvní stranou vůči dodavateli služeb spojených s nájmem přímo nájemce, čímž by pochopitelně nutnost jejich přeúčtování pronajímatelem na nájemce odpadla.

Jelikož tyto služby spojené s nájmem spotřebovává fakticky pouze nájemce, neměly by ovlivnit výnosy ani náklady pronajímatele. Účetní metodiku řešení těchto případů nabízí Český účetní standard pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy, bod 3.1.3.: „Pokud ve vyúčtováních (poznámka: obvykle faktury) za přijaté služby nebo nákladech zúčtovaných podle jiných dokladů budou zahrnuty také částky, které nepatří do nákladů účetní jednotky (např. soukromé telefonní hovory, přepravné, nájemné, elektrický proud apod.), lze postupovat takto:

  1. zjistí-li se před zaúčtováním příslušných vyúčtování nároky, které mají pracovníci, popřípadě jiné účetní jednotky uhradit, částky takových nároků se zaúčtují přímo na příslušné účty účtové třídy 3,
  2. nezjistí-li se tyto částky před zachycením příslušných vyúčtování, zaúčtují se částky na příslušné účty účtové třídy 5. O dodatečně přijaté náhrady nebo vyúčtované nároky na ně na účtech v účtové třídě 3 se sníží náklady v účtové třídě 5,
  3. u účetních jednotek, které poskytují služby (poznámka: často se jedná o případ cestovní kanceláře, nebo provozovny veřejného stravování), se v nákladech v účtové třídě 5 zaúčtují celé částky faktur či jiných dokladů a tržby za poskytnuté služby se vyúčtují v účtové třídě 6.
Příklad

Nájemné hrazené předem a služby související s nájmem

ABC, a.s., pronajímá poradenské firmě Kecal, s.r.o., nebytový prostor (kancelář) v budově, kterou vlastní a u níž podle odpisového plánu uplatňuje roční účetní odpisy (oprávky) ve výši 100 000 Kč. Nájemní smlouva byla sjednána na dva roky od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2020. Nájemné 10 000 Kč/měsíc je splatné předem vždy za 12 měsíců najednou. Zálohy na služby spojené s nájmem jsou placeny měsíčně a k jejich zúčtování se skutečnou spotřebou podle faktur dodavatelů dochází v březnu, z čehož vyplyne i nová výše záloh na další rok. Účetním obdobím obou firem je kalendářní rok, DPH pro přehlednost nyní neuvažujeme a nájemce platí vše včas a řádně.

Rok   Popis účetního případu   Částka v Kč   Pronajímatel   Nájemce  
MD   D   MD   D  
2018   Nájemné za kanceláře za období 1. 9. 2018 – 31. 8. 2019:
Celkem (10 000 Kč x 12 měsíců)
- Nájemné připadající na rok 2018 (120 000 / 12 měsíců x 4 měsíce)
- Nájemné připadající na příští účetní období (8 měsíců)
 
120 000
40 000
80 000
 
311
-----
----
 
-----
602
384
 
----
518
381
 
325.1
-----
----
 
Úhrada nájemného za celé období 1. 9. 2018 – 31. 8. 2019   120 000   221   311   325.1   221  
Zálohy na služby spojené s nájmem:
  • - Zálohy na služby spojené s nájmem placené v září, říjnu, listopadu a prosinci 2018 podle posledního vyúčtování služeb á 5 000 Kč/měsíc
 
4 x 5 000   221   324   314   221  
Účetní roční odpis budovy, v níž jsou i zde řešené pronajímané kanceláře   100 000   551   081   -----   -----  
2019   Nájemné uhrazené v září 2018 připadající na rok 2019 (8 x 10 000 Kč)   80 000   384   602   518   381  
Zálohy na služby spojené s nájmem:
- Zálohy za leden, únor a březen 2018 ještě ve staré výši á 5 000 Kč
- Vyúčtování ceny služeb od dodavatelů za období 1. 9. – 31. 12. 2018
- Zúčtování zaplacených záloh za 1. 9. – 31. 12. 2018 (4 x 5 000 Kč = 20 000 Kč) a konečné ceny služeb (18 000 Kč), jen do výše této ceny
- Přeplatek záloh za rok 2018 bude ponechán na zálohu za duben
Doplatek do nové výše dubnové zálohy (18 000 / 4 = 4 500 – 2 000)
- Zálohy za květen až prosinec 2019 v nové výši (8 x 4 500 = 36 000)
 
3 x 5 000
18 000
18 000

2 000
2 500
8 x 4 500
 
221
315
324

-----
221
221
 
324
325
315

324
324
324
 
314
502
325.2

314
314
314
 
221
325.2
314

-----
221
221
 
Nájemné za kanceláře za období 1. 9. 2019 – 31. 8. 2020:
- Celkem (10 000 Kč x 12 měsíců)
- Nájemné připadající na rok 2019 (120 000 / 12 měsíců x 4 měsíce)
- Nájemné připadající na příští účetní období (8 měsíců)
 
120 000
40 000
80 000
 
311
-----
----
 
-----
602
384
 
----
518
381
 
325.1
-----
----
 
Úhrada nájemného za kanceláře za celé období 1. 9. 2019 – 31. 8. 2020   120 000   221   311   325.1   221  
Účetní roční odpis budovy, v níž jsou i zde řešené pronajímané kanceláře   100 000   551   081   -----   -----  
2020   Nájemné uhrazené v září 2019 připadající na rok 2020 (8 x 10 000 Kč)   80 000   384   602   518   381  
Zálohy na služby spojené s nájmem:
- Zálohy za leden, únor a březen 2020 ještě ve staré výši á 4 500 Kč
- Vyúčtování ceny služeb od dodavatelů za období 1. 1. – 31. 12. 2019
- Zúčtování ceny služeb a zaplacených záloh za 1. 1. – 31. 12. 2019 (3 x 5 000 + 9 x 4 500 = 55 500 Kč), zálohy nižší než cena (58 000 Kč)
- Nedoplatek záloh za rok 2019 bude vyrovnán se zálohou za duben
- Nová výše dubnové zálohy + doplatek (58 000 / 12 = 4 833 + 2 500)
- Zálohy za květen až srpen 2020 v nové výši (4 x 4 833 = 19 332 Kč)
 
3 x 4 500
58 000
55 500

2 500
7 333
4 x 4 833
 
221
315
324

315
221
221
 
324
325
315

-----
324
324
 
314
502
325.2

-----
314
314
 
221
325.2
314

325.2
221
221
 
Mimořádné vyúčtování spotřeby služeb spojených s nájmem k 31. srpnu:
- Vyúčtování ceny služeb od dodavatelů za období 1. 1. – 31. 8. 2020
- Zúčtování zaplacených záloh za 1. 1. – 31. 8. 2020 (3 x 4 500 Kč + 5 x 4 833 Kč = 37 665 Kč) a ceny služeb (35 000), jen do výše ceny
- Vrácení přeplatku záloh na rok 2020 nájemci (37 665 – 35 000)
 
35 000
35 000

2 665
 
315
324

324
 
325
315

221
 
502
325.2

221
 
325.2
314

314
 
Účetní roční odpis budovy, v níž jsou i zde řešené pronajímané kanceláře   100 000   551   081   -----   -----  

V praxi to ale až tak jednoduché nebývá, zvláště s vyúčtováním služeb spojených s nájmem. Některé druhy služeb fakturují dodavatelé na celý jeden stavební objekt a jejich rozpočítání na jednotlivé nájemníky je již starostí pronajímatele. Ne vždy je možné nebo účelné věc spravedlivě řešit samostatným měřičem spotřeby, a tak nezbývá než zapojit pokud možno co nejpřiléhavější kritéria pro rozpočítání celkové spotřeby na nájemníky.

Neméně často také nájemci „zlobí” a neplatí včas a řádně nájemné a za služby spojené s nájmem. Pak přicházejí na pořad dne sankce, které je vhodné vždy raději jednoznačně uvést přímo do nájemní smlouvy, než kvůli odlišnému názoru nechat věc případně dojít až k soudu. Není-li nájemné hrazeno předem na delší období, bývá dohodnuta tzv. kauce. Což je peněžní jistota složená na počátku nájemního vztahu na účet (do pokladny) pronajímatele, kterou bude případně moci využít (obdobně jako zálohu), nebude-li nájemce platit včas a řádně.

Opravy a technické zhodnocení najaté věci - účetně

Pronajímaná nemovitá věc je u pronajímatele – vlastníka – v účetní kategorii dlouhodobý hmotný majetek (dále jen „DHM”). Jeho základní účetní a také daňovou charakteristikou je, že pořizovací cenu vlastník nemůže zahrnout do nákladů jednorázově, ale postupně formou odpisů (oprávek). O čemž nás utvrdí § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ”): „vlastní majetek … odpisuje účetní jednotka, která jej úplatně … poskytuje jiné osobě k užívání zejména na základě smlouvy o nájmu.”

Nájemce nevykazuje užívaný najatý cizí – nejen nemovitý – majetek na svých rozvahových účtech, ani jej neodpisuje, pouze kvůli věrnějšímu obrazu účetnictví zachytí předmětnou najatou věc na podrozvahových účtech. Nicméně ve dvou případech je nájemce oprávněn účetně (i daňově) odpisovat najatý cizí majetek:

  • Pokud je oprávněn o majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu.

  • Jestliže na takto užívaném majetku provede (se souhlasem vlastníka) technické zhodnocení na svůj účet.

Při dlouhodobém nájmu zvláště nemovitých věcí je nasnadě, že na případných opravách, změnách, úpravách a zhodnocení dané věci má rázem zájem nejen vlastník, ale hlavně nájemce. Při jejich vzájemné dohodě nic nebrání tomu, aby zásahy na najatém majetku realizoval a financoval nájemce. Přičemž z daňových důvodů bývá dohodnuto, že tyto výlohy nájemce budou započteny na úhradu nájemného. Účtování zde není náročné, jen je třeba mít na paměti, že pro nájemce je takováto oprava nepeněžitou formou úhrady nájemného.

Příklad

Úhrada nájemného formou opravy

Pronajímatel se dohodl s nájemce nebytového prostoru, že nájemné 10 000 Kč měsíčně, splatné vždy 15. v měsíci, za červen a červenec uhradí nepeněžitou formou opravy. Například mohlo jít o výměnu okna v kanceláři.

Datum   Popis účetního případu   Částka v Kč   Pronajímatel   Nájemce  
MD   D   MD   D  
3. 6.   Dokončení a předání opravy (výměna okna) hrazené nájemcem   18 000   511   325   315   325.1  
7. 6.   Úhrada nájemce za opravu (výměnu okna) stavební firmě   18 000   ---   ---   325.1   221  
15. 6.   Předpis nájemného za červenec   10 000   315   602   518   325.2  
Nepeněžitá úhrada nájemného opravou najaté kanceláře   10 000   325   315   325.2   315  
15. 7.   Předpis nájemného za srpen   10 000   315   602   518   325.2  
Nepeněžitá úhrada části nájemného opravou najaté kanceláře   8 000   325   315   325.2   315  
Doplatek srpnového nájemného v hotovosti   2 000   211   315   325.2   211  

Specifická situace nastává u technického zhodnocení (dále také jen „TZ”), které je pro účetní potřeby vymezeno poněkud jinak než u daní z příjmů. Přesnou definici najdeme v § 47 odst. 4 PVZÚ, vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící ZoÚ pro podnikatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „PVZÚ”). Přičemž u staveb a jednotek je účetní podmínkou TZ, že takto vynaložené náklady dosáhnou „významné hodnoty” ve vztahu k jejich pořizovací ceně. Neplatí žádný pevný hodnotový limit a „významnou hodnotu” by měla řešit interní směrnice. TZ obvykle zvýší ocenění zhodnocené věci u vlastníka, pokud ale TZ provádí, resp. hradí nájemce, pak jej může se souhlasem pronajímatele odpisovat, byť jde o součást majetku pronajímatele. Podle § 28 odst. 5 ZoÚ platí, že:

  • „Účetní jednotka, která (dlouhodobý) majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a

    • - provede na tomto majetku technické zhodnocení
    • - na svůj účet,
    • - účtuje o tomto technickém zhodnocení a
    • - odpisuje jej v souladu s účetními metodami.”

Tuto možnost návazně upřesňuje § 7 odst. 7 PVZÚ:

  • „Položka „B.II.1.2. Stavby” a položka „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory” dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 4 PVZÚ:

    1. majetku uvedeného v § 28 odst. 5 ZoÚ,
    2. drobného hmotného majetku.”

Na jakých syntetických účtech má o TZ nájemce konkrétně účtovat, se dozví z bodu 5.1.7. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013 – DNM a DHM: „TZ odpisované nájemcem nebo pachtýřem se zaúčtuje na účtu, na kterém se zaúčtuje pronajatý nebo propachtovaný majetek, a v případě finančního leasingu na účtu, na kterém se bude účtovat majetek převzatý nájemcem nebo pachtýřem do vlastnictví.

Příklad

Nájemce hradí a odpisuje TZ

Cestovní kancelář CK, s.r.o., si pronajala v centru města nebytové prostory (nejsou vymezeny jako samostatná jednotka), kde chce mít své reprezentativní prodejní místo. Za tímto účelem se dohodla s vlastníkem, že na své náklady provede patřičné stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci předmětu nájmu – tj. technické zhodnocení – které bude moci nájemce odpisovat. Dále bylo sjednáno, které části TZ bude nájemce povinen při ukončení nájmu uvést do původního stavu – např. dělící příčky – a že zbylé výdaje na zhodnocení budovy vlastník uhradí ve výši odpovídající 20 % výdajů nájemce vynaložených na tyto části TZ. Výňatek z účtování nájemce:

Rok   Popis účetního případu nájemce   Částka   MD   D  
1.   Proces realizace technického zhodnocení najatého majetku (dodavatelsky)   1 000 000   042   325  
Dokončení a uvedení TZ do užívání, obdobně jako u DHM, § 7 odst. 11 PVZÚ   1 000 000   021   042  
Roční účetní odpis v souladu s odpisovým plánem nájemce (například 5 %)   50 000   551   081  
2. – 10.   Roční účetní odpis v souladu s odpisovým plánem nájemce (9 x 50 000 Kč)   450 000   551   081  
10.   Aktuální zůstatková cena TZ hrazeného nájemcem před ukončením nájmu   500 000   ---   ---  
10.   Ukončení nájmu ke konci 10. roku, vypořádání TZ hrazeného nájemcem:
- likvidace dělících příček (realizovaná dodavatelsky, třetí firmou)
- odpovídající poměrná část zůstatkové ceny, např. 10 % z 500 000 Kč
- vyřazení části 10 % TZ – dělící příčky – tj. pořizovací cena 100 000 Kč
- vyúčtování zbývající části zůstatkové ceny TZ, tj. 90 % z 500 000 Kč
- vyřazení zbývající části 90 % TZ hrazeného nájemcem (90 % z 1 mil.)
- vyúčtování náhrady 20 % výdajů vynaložených nájemcem na 90 % TZ
 

20 000
50 000

100 000

450 000

900 000

180 000
 

548
551

081

551

081

315
 

321
081

021

081

021

648
 

Důsledně vzato by ale při účtování o TZ najatého majetku měla v průběhu doby nájmu být vždy již plně účetně odepsána celá hodnota TZ, jak stanoví § 56 odst. 9 PVZÚ. Takže účetní zůstatková cena by měla být k řešení pouze u předčasně (nečekaně) ukončených nájemních vztahů. V praxi ale takto důsledně účetní jednotky (nájemci) nepostupují, jelikož případně kalkulují s možností prodloužení sjednané doby nájmu. A také je otázkou, zda plné účetní odepsání hodnoty TZ v průběhu nájmu odpovídá účetním metodám s ohledem na věrné a poctivé zobrazení ekonomické skutečnosti, když je sjednáno, že při ukončení nájmu pronajímatel (případně následný nájemce) uhradí původnímu nájemci část výdajů vynaložených na TZ. Zde je podle mne namístě v souladu s § 7 odst. 1 a 2 ZoÚ odchýlit se od účetní metodiky upravené ve zmíněném § 56 odst. 9 PVZÚ.

Nemá-li nájemce zájem o odpisování TZ, může – obdobně jako u oprav ad výše – případně dohodnout s pronajímatelem započtení výdajů za TZ na nepeněžitou úhradu nájemného. Načež TZ navýší ocenění majetku u vlastníka, zatímco nájemce musí v souladu s ekonomickou podstatou o TZ účtovat jako o nájemném.

Nájem nemovitých věcí v daních z příjmů

Zatímco soustavný pronájem věcí movitých za účelem dosažení zisku je podnikáním – volná živnost obor činnosti 59 „Pronájem a půjčování věcí movitých” – tak pronájem věcí nemovitých, bytů a nebytových prostor živností není; viz § 3 odst. 3 písm. ah) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Což nemá vliv na daňové řešení u pronajímatelů z řad právnických osob, u kterých patří příjmy z nájmu do jejich obecného základu daně coby příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Naproti tomu u pronajímajících fyzických osob díky tomu obvykle nejde o příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti dle § 7 ZDP podléhající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Ale jedná se o samostatný druh příjmu z nájmu ve smyslu § 9 ZDP, který povinnému pojištění nepodléhá, přičemž i tak má poplatník možnost uplatnit daňové výdaje v prokázané výši – jednoduchými záznamy o výdajích, nebo účetnictvím – anebo neprokazované paušální výdaje 30 % z příjmů, až do výše 600 000 Kč. Pouze v případě, že poplatník zahrne nemovitý předmět nájmu do svého obchodního majetku – tím, že jej uvede do daňové evidence podle § 4 odst. 4 a § 7b ZDP – pak nájemné spadá do kategorie příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti.

Na rozdíl od věcí movitých bývají ty nemovité ve spoluvlastnictví více osob. Pro tyto účely byl zaveden právní institut spoluvlastnický podíl, který vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, s nímž může nakládat podle své vůle; nikoli však na újmu právům ostatních.

Pokud spoluvlastníkům fyzickým osobám plynou společné příjmy z nájmu, tak se o ně obecně podělí podle poměru svých podílů. A tento soukromoprávní princip dělení příjmů přejímají i daně z příjmů s tím, že pokud si dohodnou jiné dělení, pak ovšem nikdo z nich nemůže uplatnit paušální výdaje, ale jen prokázané.

Příklad

Pronájem stavby spoluvlastníky

Sourozenci – Petr a Petra – zdědili po otci zemědělský pozemek a stali se jeho spoluvlastníky s podílem 60 % a 40 %. Protože jej nechtějí sami využívat ale zatím ani prodat, našli místního zemědělského podnikatele, kterému pozemek pronajali za celkové roční nájemné 100 000 Kč. Předtím ale ještě museli uhradit 20 000 Kč za jeho „opravu” a údržbu spočívající v posekání přerostlé trávy, jejím odvozu, srovnání terénu a přeorání.

Příjem z nájmu pozemku představuje pro každého ze sourozenců zdanitelný příjem z nájmu podle § 9 ZDP. Pokud se o tyto společné příjmy podělí v poměru svých podílů, tedy Petrovi připadne 60 000 Kč a Petře 40 000 Kč, pak mohou uplatnit buď prokázané související výdaje (20 000 Kč), které si opět rozdělí v poměru 60 % versus 40 %. Anebo mohou u svých příjmů oba nebo jen jeden z nich uplatnit paušální výdaje 30 % z příjmů.

Sourozenci se sice mohou dohodnout na rozdělení společných příjmů z nájmu pozemku v jiném poměru, například rovným dílem 50 % a 50 %, pak ale oba přijdou o možnost uplatnění paušálních výdajů a nezbude jim, než vystačit pro daňové účely se skutečnými, prokázanými výdaji, které si rozdělí ve stejném poměru 50/50.

V případě nájmu věcí nemovitých – pro který je typická delší doba nájmů – mívá nájemce často zájem o všemožná vylepšení a úpravy, například by mu provozně vyhovovalo rozdělení velké kanceláře na menší boxy, předokenní rolety, zateplení střechy či fasády, výměna oken apod. Ke změnám (zásahům) na majetku ale nájemce vždy potřebuje souhlas vlastníka, který jej zpravidla nemá důvod odmítnout, protože za peníze nájemce bude zhodnocen jeho majetek, a navíc může svůj souhlas podmínit tím, že případně nechtěné změny (které by mohly komplikovat další nájem) bude muset nájemce při ukončení nájmu uvést do původního stavu.

Je praktické již při souhlasu s TZ nájemcem dohodnout postup při ukončení nájmu. Jde přitom o daňový zájem jak nájemce (zda a v jaké výši daňově uplatní zůstatkovou cenu TZ), tak i pronajímatele (může mu totiž vzniknout zdanitelný nepeněžní příjem, o který sice může navýšit ocenění věci, ale do výdajů jej dostane pomalu a pozvolna až formou odpisů). V praxi je asi nejčastějších těchto pět variant řešení TZ hrazeného nájemcem:

  1. Výdaje na TZ se započtou na (nepeněžní) úhradu nájemného:
    • Pronajímatel při dokončení TZ standardně o jeho hodnotu zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu věci, jako kdyby jej financoval sám, takže bude mít vyšší daňové odpisy ze „zvýšené” vstupní (zůstatkové) ceny.

    • Pokud pronajímatel vede účetnictví, bude muset toto jednorázově předplacené nájemné – nepeněžitou formou TZ – coby zdanitelný výnos obvyklým postupem časově rozlišovat po příslušnou dobu nájmu.

    • Pokud nájemce vede účetnictví, bude muset toto jednorázově zaplacené nájemné – nepeněžitou formou TZ – časově rozlišovat po příslušnou dobu nájmu, neuplatní jej jako okamžitý výdaj, ani TZ neodpisuje.

  2. Pronajímatel nájemci uhradí zůstatkovou cenu (nebo její část) TZ (laicky řečeno od něj TZ „odkoupí”):
    • V souladu s § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP pak zůstatková cena TZ bude pro nájemce daňovým výdajem (nákladem), a to až do výše příjmu, respektive náhrady takto vynaložených výdajů od pronajímatele.

    • Z pohledu pronajímatele jde o výdaj charakteru TZ, takže o částku zaplacenou nájemci zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu dané věci, kterou bude pak dále odpisovat ze „zvýšené” vstupní (zůstatkové) ceny.

    • Pronajímateli vzniká zdanitelný nepeněžní příjem ve výši rozdílu mezi vyšší daňovou zůstatkovou cenou TZ při „fiktivním” rovnoměrném odpisování – nebo dle znaleckého posudku – a nižší úhradou nájemci, současně si o tuto hodnotu může zvýšit daňové ocenění věci podle § 29 odst. 6 písm. a) ZDP.

  3. Nájemci nahradí (proplatí, chcete-li „odkoupí”) hodnotu TZ další nájemce předmětné nemovité věci:
    • Také tentokrát je pro původního nájemce dle § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP zůstatková cena TZ daňovým výdajem (nákladem), a to do výše příjmu, resp. náhrady výdajů vynaložených na TZ od dalšího nájemce.

    • Tento další (následný) nájemce začne daňově odpisovat „odkoupené” TZ z pořizovací (vstupní) ceny.

    • Pronajímateli přitom žádný zdanitelný nepeněžitý příjem nevzniká ani se nemění daňová hodnota věci.

  4. Pronajímatel nájemci za TZ při ukončení nájmu nic neuhradí:
    • Pro nájemce tak