dnes je 26.10.2021

Input:

Ostatní kapitálové fondy

5.8.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.4
Ostatní kapitálové fondy

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

Účtová skupina 41

Kromě základního kapitálu se v účtové skupině 41 účtuje i o ostatních kapitálových fondech. Tvoří se vklady nad rámec vkladů do základního kapitálu (příplatky ke vkladům), případně v souvislosti se změnou ocenění majetku. Pravidla pro jejich tvorbu i čerpání v převážné většině upravuje obchodní zákoník, zákon o účetnictví a v souvislosti s přeceňováním majetku a závazků také zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (zákon č. 215/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Patří k nim tyto účty a na ně navazující řádky v pasivech rozvahy v oddíle „A.II. Kapitálové fondy:

412 – Ážio (A.II.1.)

413 – Ostatní kapitálové fondy (A.II.2.1)

414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (A.II.2.2.)

416 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (A.II.2.3.)

417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací (A.II.2.4.)

418 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (A.II.2.5.)

419 – Změny základního kapitálu.

Ážio

Účet 412 – Ážio se může vyskytnout u společnosti s ručením omezením jako vkladové ážio, kterým je rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady určí, že se tento rozdíl nebo jeho část vrací vkladateli nebo se použije se souhlasem společníka jako příplatek ke vkladu nebo na tvorbu rezervního fondu.

U akciových společností může vzniknout emisní ážio jako rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcie a jejím emisním kursem, tj. částkou, za kterou společnost akcie prodává. Podle obchodního zákoníku emisní kurs akcie nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota, to znamená, že nelze emitovat akcie pod jmenovitou hodnotu, s tzv. disažiem. Emitovat akcie s vyšším kursem než je jmenovitá hodnota je však možné. Akciové společnosti tak činí obvykle při zvyšování základního kapitálu, aby nebyli původní akcionáři znevýhodnění tím, že nová emise akcií snižuje hodnotu jejich obchodního podílu.

Obchodní zákoník dále upravuje situaci, kdy částka uhrazená na postupné splácení emisního kurzu akcií nebo hodnota splaceného nepeněžitého vkladu je nižší než emisní kurz, započte se plnění nejprve na emisní ážio a teprve pak se započítává postupně na splacení splatné části jmenovitých hodnot jednotlivých akcií.

Schéma účtování vkladového nebo emisního ážia

Příklad

Valná hromada akciové společnost rozhodla dne 20. 6. o zvýšení základního kapitálu upsáním nových vkladů z původních 2 mil. na 3 mil. (tj. o 1 mil.) s 10 % emisním ažiem.

O zvýšení základního kapitálu bylo rozhodnuto tak, že polovina upsané částky základního kapitálu a celé emisní ažio bude uhrazeno v penězích do jednoho měsíce po rozhodnutí valné hromady, zbytek do jednoho měsíce po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Zvýšení základního kapitálu bylo zapsáno do obchodního rejstříku 10. 10. téhož účetního období.

 

Datum Operace MD D
20. 6. Upsání nových vkladů 1.100.000 353  
Z toho: jmenovitá hodnota akcií 1.000.000 419  
emisní ážio 100.000 412  
20. 7. Úhrada poloviny vkladů a emisního ážia 600.000 221 353
10. 10. Zápis zvýšení ZK do obchodního rejstříku 1.000.000 419 411
10. 11. Úhrada zbývající části vkladů 500.000 221 353

Ostatní kapitálové fondy

Dalším kapitálovým účtem je účet 413 – Ostatní kapitálové fondy. Účtují se na něm peněžní i nepeněžní vklady, které nezvyšují základní kapitál, přijaté dary a u družstev rovněž členské podíly na družstevní bytovou výstavbu a státní příspěvek.

Vklady nad rámec základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným nazývá obchodní zákoník příplatky ke vkladům. Ve společnosti s ručením omezeným může společenská smlouva určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše jejich vkladů. Dosáhne-li však výše příplatku hodnoty poloviny základního kapitálu, nelze již další příplatek uložit.

Společník může poskytnout příplatek se souhlasem valné hromady, i když tak nestanoví společenská smlouva. Za příplatek ke vkladu může být považován i rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu (podle posudku znalce) a jmenovitou hodnotou obchodního podílu společníka, pokud s tím souhlasí valná hromada společníků. Příplatky ke vkladům lze společníkům vrátit jen v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti.

Schéma účtování příplatku ke vkladům

Příklad

Při založení obchodní společnosti dvěma společníky se základním kapitálem 600.000 Kč (podíl každého společníka 300.000 Kč) rozhodla valná hromada společníků o splacení vkladů takto:

  1. Společník vloží do společnosti nákladní automobil jako nepeněžní vklad, oceněný znalcem na částku 800.000 Kč. Částka převyšující vklad do základního kapitálu je příplatkem ke vkladu.
  2. Společník vloží do společnosti pozemek jako nepeněžní vklad pro budoucí výstavbu výrobní haly, oceněný znalcem na částku 500.000 Kč. Částka převyšující vklad do základního kapitálu je příplatkem ke vkladu.

Nepeněžní vklady byly splaceny v souladu s obchodním zákoníkem před zápisem společnosti do obchodního rejstříku.

Zahajovací rozvaha obchodní společnosti ke dni zápisu společnosti do obchodního rejstříku

Aktiva Pasiva
031 – Pozemky 500.000 411 – Základní kapitál 600.000
022 – Samostatné věci movité 800.000 413 – Ostatní kapitálové fondy 700.000
Aktiva celkem 1.300.000 Pasiva celkem 1.300.000

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

Kapitálový fond 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků se používá při přecenění vybraných titulů cenných papírů, které nejsou určeny účetní jednotkou k obchodování, na reálnou hodnotu. Změna reálné hodnoty cenného papíru se zaúčtuje podle povahy na vrub nebo ve prospěch tohoto kapitálového fondu souvztažně s účtem příslušného krátkodobého finančního majetku. Dále se zde účtuje u společností mající podíly s rozhodujícím nebo podstatným vlivem jejich přecenění ekvivalencí. Při prodeji nebo jiném úbytku cenného papíru nebo podílu se takto zaúčtovaný oceňovací rozdíl zruší souvztažně s účtem příslušného finančního majetku.

Schéma účtování přecenění cenných papírů k obchodování na reálnou hodnotu

U derivátových operací se změna reálné hodnoty derivátů určených k obchodování účtuje na vrub nebo ve prospěch účtu 414 souvztažně podle povahy na vrub nebo ve prospěch účtů 373 – Pohledávky a dluhy z pevných termínových operací, 376 – Nakoupené opce, 377 – Prodané opce. Při realizaci kontraktů (tj. např. vypořádání, uplatnění, neuplatnění, prodeji) se přecenění zruší. Bude-li uplatněna nakoupená nákupní opce, vstupuje její cena do pořizovací ceny aktiva. V ostatních případech bude pořizovací cena opce vyúčtována do nákladů na účet 567 – Náklady z derivátových operací. Při realizaci prodané opce se cena opce odúčtuje ve prospěch účtu 667 – Výnosy z derivátových operací.

Schéma účtování změny reálné hodnoty u derivátů určených k obchodování

Příklad

Obchodní společnost nakoupila a zaplatila z běžného účtu 10 opčních listů v za 100.000 Kč. Náklady spojené s jejich pořízením (poplatky obchodníkovi zaplacené hotově) činily 10.000 Kč. Koncem účetního období činila reálná hodnota opčních listů 125.000 Kč.

V následujícím účetním období společnost opční listy prodala za 120.000 Kč. Před prodejem stornovala změnu jejich reálné hodnoty na ocenění v původní pořizovací ceně.

       
Č. Operace běžného účetního období MD D
1. Nákup opčních listů 100.000 257 221
2. Poplatky obchodníkovi 10.000 257 211
3. Změna reálné hodnoty koncem roku 15.000 257 414
Operace následujícího účetní období:
1. Storno změny hodnoty opčních listů -15.000 257 414
2. Prodej opčních listů - tržba 120.000 221 661
3. Úbytek opčních listů při prodeji 110.000 561 257

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

Na účtu 416 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací se účtují rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně společnosti podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Rozvahovým dnem pro ocenění se rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti.

V souvislosti s přeměnami je důležitý tzv. rozhodný den, kterým se podle zákona o přeměnách obchodních společností rozumí den, od něhož se jednání společností zúčastněných na přeměně považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické (nebo nástupnických) společnosti. Přitom rozhodný den přeměny nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, k němuž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den přeměny může být stanoven nejpozději den zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Zákon o účetnictví spojuje s rozhodným dnem počátek účetního období. Proto účetní jednotky nejčastěji volí jako rozhodný den počátek kalendářního nebo hospodářského roku.

Ke dni, který předchází rozhodnému dni, sestavují všechny zúčastněné společnosti (zanikající, rozdělovaná i nástupnická společnost) konečné

Nahrávám...
Nahrávám...