dnes je 20.10.2019
Input:

Pokuty, penále, smluvní sankce

1.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pokuty, penále, smluvní sankce

Ing. Vlasta Martišková

Právní úprava
Právní úprava

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (NOZ)

    • § 513 – Příslušenství pohledávky

    • § 1802 – 1806 – Úroky

    • § 1970 – Úroky z prodlení

    • § 2048 – 2052 – Smluvní pokuta

  • Nařízení vlády č.351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

    • § 18 – 19 – Penále

    • § 26 – Pokuty

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 20 – Penále

    • § 22 – Pokuty

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zejména Část čtvrtá – Následky porušení povinností při správě daní

    • § 247 – 249 – Pořádková pokuta

    • § 250 – Pokuta za opožděné tvrzení daně

    • § 251 – Penále

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 24 odst. 2 písm. zi) – Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů jsou daňově účinné jen, pokud byly zaplaceny

    • § 25 odst. 1 písm. f) – Penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi) nelze uznat jako daňový výdaj

    • 38w – Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 019 – Náklady a výnosy

Popis operace:

Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, které ovlivňují základ daně, za předpokladu, že se jedná o daňově účinné náklady. Proto je potřeba dodržovat pravidlo, že daňovou účinnost mají pouze smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů jen v případě, že byly zaplaceny. Částky, které nebyly zaplaceny do konce roku, vyloučíme jako nedaňové náklady. Pokud budou zaplaceny v jiném zdaňovacím období než v roce, ve kterém byly vyloučeny ze základu daně, bude tento základ daně o tuto částku snížen.

Promlčecí doba pro všechny závazky je tři roky. Majetkové právo se promlčí uplynutím deseti let, pokud zákon nestanoví jinou lhůtu. Strany si mohou dohodnout kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy mohlo být uplatněno poprvé, nejméně však v délce jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.

Smluvní pokuty

Mezi smluvními stranami lze dojednat smluvní sankce v případě porušení dohodnutých podmínek, které je potřeba vyřešit v účetnictví a daních. Smluvní pokuty jsou upraveny v § 2048 až 2052 NOZ. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Smluvní pokuta je způsob utvrzení dluhu, posiluje postavení věřitele jiným způsobem – utvrzuje dluh. Jedná se o institut zajištění závazku.

Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh. Je-li ujednána smluvní pokuta, věřitel nemá právo na náhradu škody, která případně vznikla z porušení povinností, ke kterým se smluvní pokuta vztahuje. V rámci nepeněžní smluvní pokuty se může jednat např. o závazek něco darovat, poskytnout dohodnutou službu, dodat zboží navíc apod. Není podstatné, z jakého důvodu došlo k porušení povinnosti. Pokud si strany sjednají, lze vedle smluvní pokuty uplatnit i právo na náhradu škody. Smluvní pokutu je možné zajistit zástavním právem. Soud může smluvní pokutu za určitých okolností snížit, nikoliv zrušit.

Úrok z prodlení

Je upraven v § 1970 a násl. NOZ. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Nejedná se však o případy, kdy dlužník není za prodlení odpovědný.

Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Výpočet výše úroků z prodlení a minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky nalezneme v Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého:

  • výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby ČNB, platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů,

  • minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky činí 1 200 Kč – tuto částku nemusí věřitelé prokazovat, zda tyto náklady skutečně vynaložili, částku nad 1 200 Kč však musí prokázat.

Pokud došlo k prodlení před 1. 1. 2014, tak se výše úroku z prodlení řídí nařízením vlády ve znění účinném před 1. 1. 2014 (Nařízení vlády č. 142/1994 Sb.)

Výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky je paušalizovaná náhrada. Věřitel má na tuto náhradu nárok, i když mu žádné náklady s uplatněním pohledávky nevzniknou. Pro uplatnění nároku není rozhodující délka prodlení, přísluší již za 1 den prodlení se splácením peněžitého závazku. Výše úroků z prodlení je limitována. Pokud věřitel otálí s uplatněním svého práva, úroky mohou činit pouze tolik, kolik činí jistina. Další úroky náleží věřiteli, až své právo uplatní u soudu. Strany si mohou i sjednat úroky z úroků. Forma ujednání není předepsána, stačí sjednat úroky z úroků i ústně.

Porušení jiných předpisů

Kromě sankcí za nesplnění povinností peněžní a nepeněžní povahy uvedených v daňovém řádu, jsou sankce zahrnuty i v jiných daňových zákonech: např. v zákoně o dani z přidané hodnoty, zákoně o dani z příjmů, zákoně o spotřební dani.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty jsou řešeny sankce za porušení povinností spojené s kontrolním hlášením.

Co se týče jednotlivých pokut, ty se udělují následovně. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši

  • 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,

  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,

  • 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo

  • 50 000 Kč, pokud šlo o řádné hlášení a nepodá jej vůbec nebo ani v náhradní lhůtě.

Správce daně může na základě žádost v odůvodněných případech výše uvedené pokuty prominout. Pokutu ve výši 1 000 Kč sice odpustit nelze, v zákoně o DPH je u této sankce doplněn institut vyloučení vzniku pokuty. V případě pokuty ve výši 1 000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně tuto skutečnost zohlední automaticky bez nutnosti podávat žádost.

Podle zákona o daních z příjmů vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,

  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo

  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Další správní delikty včetně sankcí se týkají porušení povinnosti v oblasti spotřebních daní podle zákona o spotřebních daních, jehož příslušnost spadá do kompetence celních úřadů, České obchodní inspekce a finančního úřadu. Dále může jít o porušení stavebního zákona, zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, sociálního pojištění, atd.

U závdavku jde o formu potvrzení o tom, že došlo k uzavření smlouvy (jde o formu propadné zálohy) podle § 1808 a násl. NOZ. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. V případě, že jedna ze stran porušuje podmínky smlouvy, může strana, která jej poskytla, požadovat vydání dvojnásobku hodnoty závdavku. Jednou z funkcí z funkcí, které závdavek plní, je sankce pro stranu porušující pravidla smlouvy.

Kvitancí (§