dnes je 15.5.2024

Input:

Vykazování ESG informací podle směrnice CSRD v souladu se standardy o udržitelnosti ESRS od 1. ledna 2024

21.11.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

2023.23.3
Vykazování ESG informací podle směrnice CSRD v souladu se standardy o udržitelnosti ESRS od 1. ledna 2024

Ing. Václav Tittelbach

VYŠLO V ČÍSLE 23/2023

Dne 31. července 2023 byly Evropskou komisí přijaty Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen "ESRS"), které stanoví podrobné požadavky na obsah a strukturu informací o udržitelnosti vykazovaných podle směrnice CSRD1. Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti je stanovit jednotný rámec pro vykazování těchto informací, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU2, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464. ESRS poskytují jednotný rámec, který vede k poskytování dostatečných a relevantních informací a zároveň zabezpečí jejich srovnatelnost napříč Evropskou unií, jednotlivými sektory a podniky.

První sada ESRS standardů se skládá ze dvou průřezových standardů a deseti tematických standardů. Tematické standardy jsou rozděleny do tří skupin na environmentální, sociální a správu a řízení.

Standardy společné pro všechny sektory (sector agnostic standards)     Specifické standardy pro jednotlivé sektory (sector specific standards)  
Průřezové standardy   Ve fázi přípravy  
ESRS 1 Obecné principy  
ESRS 2 Obecné informace, strategie, řízení a posouzení významnosti  
 
Tematické standardy  
Environmentální   Sociální aspekty   Správa a řízení   Standardy pro malé a střední kótované podniky (LSME)  
ESRS E1 Klimatická změna   ESRS S1 Vlastní pracovní síly   ESRS G1 Správa a řízení, risk management a interní kontrola   Ve fázi přípravy  
ESRS E2 Znečištění   ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci    
ESRS E3 Voda a mořské zdroje   ESRS S3 Dotčené komunity    
ESRS E4 Biodiverzita a ekosystémy   ESRS S4 Spotřebitelé a koneční uživatelé    
ESRS E5 Využívání zdrojů a cirkulární hospodářství      

Průřezové standardy ESRS 1 a ESRS 2

Standard ESRS 1 popisuje celkovou strukturu standardů ESRS, vysvětluje základní pravidla pro vypracování zprávy o udržitelnosti, definuje základní pojmy a stanovuje obecné požadavky pro zveřejnění informací týkajících se udržitelnosti. Standard ESRS 1 může být tedy považován za jakýsi koncepční rámec, pokud jde o vykazování informací o udržitelnosti. V dodatku B ESRS 1 jsou definovány základní kvalitativní charakteristiky informací o udržitelnosti, jako je jejich relevance, věrný a poctivý obraz, srovnatelnost, srozumitelnost a ověřitelnost.

Ve zprávě o udržitelnosti se uvádějí především informace, které splňují kritéria dvojí významnosti. Proto za velmi významnou část tohoto standardu mohou být považována ustanovení, která definují a dále upřesňují zásadu dvojí významnosti, na jejímž základě stojí celý ESG reporting podle standardů ESRS. Zásada dvojí významnosti má dva rozměry a těmi je finanční významnost a významnost dopadů. Podniky by tedy měly vykázat nejen, jak otázky udržitelnosti ovlivňují jejich výkonnost, pozici a rozvoj (outside-in perspective), ale i dopad činnosti podniku na společnost a životní prostředí (inside-out perspective). Pro stanovení dopadů je nutné stanovit hranice pro posouzení významnosti, které se obecně vzato zakládají na jejich míře a rozsahu a v případě negativních dopadů záleží i na jejich míře nenapravitelnosti. Zatímco finanční významnost se vztahuje spíše na informace, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví.

Další část, která je velmi důležitou pro povinné podniky, jsou přechodná ustanovení. V rámci legislativního procesu tvorby ESRS bylo přistoupeno k postupnému zavádění některých požadavků. K tomuto kroku bylo přistoupeno především z důvodu administrativní náročnosti některých reportovacích povinností a také kvůli poměrně krátké legisvakanční době. Mezi největší úlevy lze zařadit uvádění emisí skleníkových plynů tzv. scope 3 podle standardů ESRS E1-E6 pro podniky nebo skupiny, které spadají do působnosti směrnice CSRD, ale nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního období. Tyto podniky mohou vynechat data o emisích scope 3 a celkových emisích skleníkových plynů za první rok sestavení své zprávy o udržitelnosti. Dále jsou o jeden rok posunuty i požadavky na zveřejnění některých informací podle standardu ESRS S1.

Standard ESRS 2 stanovuje již podrobnější požadavky na informace, které jsou společné pro všechny podniky. V rámci ESRS 2 se tedy poskytují informace na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a příležitostí a o ukazatelích a cílech. V tabulce níže naleznete některé zásadní požadavky na zprávu o udržitelnosti, které vyplývají z požadavků ESRS 2 (výčet je pouze ilustrativní a nezahrnuje úplně všechny požadavky).

BP-1   Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti   Podnik uvede:
  1. zda je zpráva o udržitelnosti na individuálním nebo konsolidovaném základě,
  2. informace o tom, zda je konsolidační celek pro účely zprávy o udržitelnosti stejný jako v případě účetní závěrky nebo uvede odůvodnění případných odchylek,
  3. soulad s ESRS 1 oddílem "5.1 Podnik podávající zprávy a hodnotový řetězec",
  4. zda využil možnost osvobození podle ESRS 1 oddílu "7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací",
  5. zda využil osvobození neuvádět právě projednávané informace dle požadavků čl. 19a nebo 29a směrnice CSRD.
 
BP-2   Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem   Podnik uvede:
  1. případná odchýlení od definic časových horizontů podle ESRS 1 včetně jejich odůvodnění,
  2. informace a zdůvodnění, zda byly některé ukazatele týkající se hodnotového řetězce uvedeny na základě odhadů nebo jiných zástupných údajů,
  3. informace o tom, zda některé kvantitativní ukazatele podléhají vysoké formě nejistoty měření v souladu s ESRS 1 oddílem "7.2. Zdroje nejistoty odhadů a výsledků",
  4. informace o změnách v přípravě zprávy o udržitelnosti podle ESRS 1 oddílu "7.4. Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti",
  5. informace o významných chybách v odhadech nebo datech podle ESRS 1 oddílu 7.5. Zdroje nejistoty odhadů a výsledků,
  6. informace o použití ustanovení o postupném zavádění v souladu s dodatkem C ESRS 1 (tzv. Phase – in provisions).
 
GOV-1   Úloha správních, řídicích a dozorčích orgánů   Podnik zveřejní složení správních, řídicích a dozorčích orgánů, jejich úlohu a odpovědnost a přístup k odborným znalostem a dovednostem v oblasti udržitelnosti.  
GOV-2   Informace poskytované správním, řídicím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti, jimiž se tyto orgány zabývají   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o otázkách udržitelnosti a jakými informacemi a otázkami se během vykazovaného období zabývaly. To následně umožňuje zjistit, zda byli členové těchto orgánů dostatečně informováni a zda byli schopni plnit své úkoly.  
GOV-3   Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, zda jsou členům správních, řídicích a dozorčích orgánů nabízeny systémy pobídek, které souvisejí s otázkami udržitelnosti.  
GOV-4   Prohlášení o náležité péči   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je usnadnit pochopení postupu náležité péče podniku v souvislosti s otázkami udržitelnosti.  
GOV-5   Řízení rizik a vnitřní kontroly v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit postup podniku v oblasti řízení rizik a vnitřní kontroly v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.  
SBM-1   Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je popsat klíčové prvky obecné strategie podniku, které se vztahují k otázkám udržitelnosti nebo jej ovlivňují, a klíčové prvky obchodního modelu a hodnotového řetězce podniku, aby bylo možné pochopit, jak je podnik vystaven dopadům, rizikům a příležitostem a odkud pocházejí.  
SBM-2   Zájmy a názory zúčastněných stran   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit, jak zájmy a názory zúčastněných stran ovlivňují strategii a obchodní model podniku.  
SBM-3   Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je objasnit významné dopady, rizika a příležitosti vyplývající z posouzení významnosti provedeného podnikem, a sice jak vznikají v důsledku strategie a obchodního modelu podniku a jak ovlivňují úpravu strategie nebo obchodního modelu, včetně přidělování zdrojů. Informace, které mají být zveřejněny o řízení významných dopadů, rizik a příležitostí podniku, jsou předepsány v tematických ESRS a v odvětvových standardech, které se použijí ve spojení s minimálními požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech stanovených v tomto standardu.  
IRO-1   Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je poskytnout porozumění postupu, kterým podnik identifikuje dopady, rizika a příležitosti a posuzuje jejich významnost, jako základ pro stanovení zveřejňovaných informací ve svém prohlášení o udržitelnosti (viz kapitola 3 ESRS 1 a související požadavky na uplatňování, které stanoví požadavky a zásady týkající se postupu identifikace a posuzování významných dopadů, rizik a příležitostí na základě zásady dvojí významnosti).  
IRO-2   Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahují prohlášení podniku o udržitelnosti   Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je podat přehled o požadavcích na zveřejňování informací zahrnutých v prohlášení podniku o udržitelnosti a o tématech, která byla na základě posouzení významnosti vynechána jako nevýznamná.  
MDR-P   Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti   Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o politikách, které podnik zavedl za účelem prevence, zmírnění a nápravy skutečných a potenciálních dopadů, řešení rizik a využití příležitostí.  
MDR-A   Opatření a zdroje v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti   Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o klíčových opatřeních přijatých a/nebo plánovaných k prevenci, zmírnění a nápravě skutečných a potenciálních dopadů a k řešení rizik a příležitostí a případně k dosažení cílů souvisejících politik.  
MDR-M   Ukazatele v souvislosti s významnými otázkami udržitelnosti   Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout přehled o ukazatelích, které podnik uplatňuje při sledování účinnosti svých opatření k řízení významných otázek udržitelnosti.  
MDR-T   Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů   Cílem tohoto minimálního požadavku na zveřejňování informací je poskytnout u každé významné otázky udržitelnosti informace o sledování svých opatření k řešení významných dopadů, rizik a příležitostí.  

Environmentální standardy

ESRS E1 – Změna klimatu

Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět:

  1. jak podnik ovlivňuje změnu klimatu z hlediska významných pozitivních a negativních skutečných a potenciálních dopadů,
  2. minulému, současnému a budoucímu úsilí podniku o zmírnění změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou (nebo aktualizovanou mezinárodní dohodou o změně klimatu) a v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C,
  3. plánům a schopnosti podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství a přispět k omezení globálního oteplování na 1,5 °C,
  4. veškerým dalším opatřením přijatým podnikem a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí,
  5. povaze, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislosti podniku na změně klimatu a způsobu, jakým je podnik řídí, a
  6. finančním následkům rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislostí podniku s ohledem na změnu klimatu v krátkodobém, střednědobém
Nahrávám...
Nahrávám...